Určitě jste si všimli, že dnes byl den dětí (píšu to 1. června :D). Naše třída ho ale prožívala tentokrát trochu jinak, než ostatní roky. Dostali jsme totiž za úkol udělat dětský den pro školku. To by nebyl ani moc problém, problém ale byl, že za téma nám zadali Vodníci a hastrmani, což není moc rozsáhlé téma, no prostě je úplně na houby. V poslední době jsem naprosto klidná. Vymysleli jsme si s holkama stanoviště, buď skákání v pytlech nebo skořápky, podle toho, jestli bude pršet nebo ne. Den před tím jsem přijela domů v 6 z kláves a úplně v poho jsem si šla za dědem pro pytle. Dal mi je a já zase v klidu jsem šla vymýšlet kostým, to taky nebylo moc náročné, nejtěžší bylo najít nějaké použitelné mašle. Pak jsem ještě vytvarovala z plastelíny duchy a bylo to. Ráno jsem šla koupit ještě nějaké bombóny a pak na bus, už oblečená v kostýmu, jen jsem nebyla namalovaná a klobouk jsem měla taky schovaný. Ve škole jsme se nachystali, oblékli, zmalovali a vyrazili do školky. Samozřejmě, že muselo začít pršet (ještě, že jsem měla svůj... (půjčený z dramošu...) cilindr :D). Pak jsme se rozdělili na ty stanoviště a my jsme skončili ještě s jednou skupinkou v hezké tělocvičně. Přichystali si stanoviště, nějakou pohádku pro nakopnutí a čekali jsme už jen na děti. Chodili po skupinkách přibližně po 20, bylo jich dohromady 90, takže bezva. Nakonec jsme měly dvě stanoviště, já s Bábou jsme byly u skořápek a pak to začalo. Pořád omýlat slova jako: "No a víš kde je teď ta dušička? Správně!!! Ty jsi šikulka. Podáš mi rybičku? Já ti tam vybarvím šupinku. Vem si kokynko a můžeš jít dál, ahoj." a takhle hoodněkrát... Uf... Ještě 5x převyprávět ten stejný příběh. Navíc dost pražilo slunce do oken, pod kterýma jsme byly. Ale to se ještě dalo. Skončili jsme a šli na oběd, já se rozhodla jít v kostýmu. Pan profesor z dramošu se mi celou dobu smál, takže bezva :D. Jenže pak přišla ta nejhorší část - roznášení letáků, naše nová brigáda. Já se rozhodla jít v kostýmu, zmalovaná a vůbec mi to nevadilo. A kvůli tomu jsem se opravdu hoodně pobavila. Potkala jsem spoustu lidí, kteří na mě zírali s otevřenou pusou. Další z toho byli totálně hotoví a zažily jsem i situaci, kdy jelo auto a v něm nějaký chlap zařval: "Ty vole, vodník!!!". Asi 15 lidí se mě zeptalo, co se dneska děje, s čímž jsem musela odpovídat, že jsme dělali dětský den pro školku, ale byla to vážně sranda, taky to někdy zkuste. Nejlepší tečka byla, když už jsem seděla na zastávce a čekala na bus a přijel tam nějakej borec v autě. "Dobrý den, krásná vodnice, nevíš, kde je tady *už nevím, co řekl za název*?" čímž mě ten borec dost rozhodil (hlavně proto, že jsem dneska prošla celý to město a vůbec jsem netušila kde to je), takže jsem řekla jen: "Cože?". On zopakoval lichotku a přidal, že je to koupaliště a u toho beachvoleyball. O tom jsem taky neslyšela, ale jediné místo kde je tam bazén bylo vedle školy. Tak jsem mu popsala cestu a on odjel. Očividně jsem se netrefila, jel pak zase zpět... Klasika :D Každopádně, roznášet letáky už nebudu, sice jsem se dost pobavila, když jsme s Bábou parádně zmokly (2x posobě), Bába přejížděla obrubník, spadla jí ta kabela na kolečkách a vysypaly se jí ty "posraný dveře" (jakási reklama, že si máte koupit dveře od nějaké fírmy, měli jsme jich 2200, takže pokud ten leták chcete... Beztak na něj budem psat pak písemky, jako vždycky :D) a my jsme z toho dostaly totální záchvat. Ještě se nám podařilo zavřít v domově důchodců, kde měli takový ty dveře, kerý se nedají otevřít ani zevnitř a nikde nikdo, naštěstí tam šel nějaký pán, který nás pustil. Bylo to bezva, ale never more :D
Žádné komentáře:
Okomentovat