Některým už začala, jiní se ještě pilně připravují ve Svatém týdnu, který jak řekla naše paní ředitelka není k opalování, ale k učení. Asi tak před týdnem jsem s ní o tom dělala rozhovor, takže se teď považuji za člověka, který o tom něco ví, i když ho maturita čeká až za 3 roky... Néé, už za 3 roky... :D
Pokud jste maturanti, přeji vám upřímnou soustrast a především hodně štěstí a cíly (havně té psychické, fyzická vám bude na dvě věci, leda, že by jste se rozhodli dát nějakému z učitelů přes hubu, ale to rozhodně nedoporučuji... :D).
Na našem gymplu se bude maturovat příští týden. Uzavřeli to samozřejmě Posledním zvoněním, které měli letos na pátek 13., takže to bylo správně temné a děsivé. Nejdříve jsme jim přispěi na večerní chlastaču, za což jsem získala srdíčko na čele namaované rtěnkou, pak jsem získala ještě požehnání gelem na vlasy na čelíčko a kus vlásků a pak ještě kýbl svěcené vody na hlavu. To nemluvím o těch všech sprejích, malovátkách na obličeji a vodní pistoli, kterou nás neustále kropili. Letos byli velice kreativní, ať už hoodně propracovanou výzdobou (tu pavoučí síť ještě pořád máme přes celou třídu a kučky jsou také na většině míst...) a také bojovkou, kterou si pro nás připravili - museli jsme vytáhnout kameny z kbelíku s tekutinou, která připomínala zvratky, jak barvou, tak konzistencí a prostě vším, složení je neznámé i výrobcům. Okomentovali to slovy, že tam prostě naházeli všechno, co doma našli a vzniklo z toho tohle... Přišlo i na prodej Odpustků, což byly papírky (pravděpodobně je zabavili profesorům, kteří je používají na písemky :D, my si z nich skládáme jeřáby... :D), na kterých byly napsané odpustky stylu: "Jedenkrát vám může v hodině matematiky zazvonit mobil a nic se vám nestane =) nedostanete důtku." nebo další "Určitě míváte v hodinách hlad a tak tu pro vás něco máme. Jedenkrát můžete jíst v hodině zeměpisu, cokoliv, v jakémkoliv množství :D." a tak podobně. Dražili se a mohli jste je získat buď za to, když jste jim něco dali nebo třeba řekli básničku, zaklikovali a tak podobně. Došlo i na situace, kdy jeden kluk nejdřív slíbil svou velkou svačinu (asi tak 5 rohlíků + něco k nim, už nevím, co to bylo, + pití), u dalšího odpustku slíbil půl tlačenky v pondělí a všichni už čekali na to, kdy u toho dalšího slíbí půl prasete, ale k tomu nedošo. Vyslechli jsme si skoro celou Polednici, podívali se na klikování a taky si poslechli hádání našich profesorů, kdo získá odpustek "Nemusíš mít okraje v sešitu biologie na 20 stranách", výše šla až na 103 koruny, víš už nešli... :D Každopádně jsme si to užili, i když jsme byli všichni pořádně zmalovaní (tu zelenou věc na ruce jsem umývala ještě 3 dny) a celí mokří, ale to nikomu nevadilo. Přece jen už jsem to zažila popáté a asi jsem si zvykla...
Každopádně letos se mi bude po většině oktavánů stýskat - jak se říká, náš gympl je jedna veká rodina a začínám to taky zjišťovat - a to především po těch, se kterými jsem strávila tolik hodin v dramošu nebo s dalšími, se kterými se znám s TGT a podobně. Budete mi chybět!
A teď k maturitám obecně... U nás se madší studenti radují max z toho, že budeme mít alespoň na některé hodiny supl (naše třída klasicky nemá skoro žádný, že?!), ale jinak... Volno nám nedají... Každý den budu potkávat nervźní tváře oktavánů, ktří buď sedí na gauči a nervózně si okusují nehty nebo se snaží ještě něco dodrtit. Každopádně, většina je dost nervózní a já jim to ani trochu nezávidím. Upřímně si myslím, že naši gympláci si zaslouží udělat skvěle maturitu nejvíc ze všech, protože náš gympl je prostě náš gympl a když už se dostali až tak daleko, tak musejí být vážně hodně dobří... Hoodně těžké je se vůbec k nám dostat a ještě těžší vydržet. Měla jsem už hodně chvil, kdy jsem to chtěla zabalit. Kamarádky si lítaly po venku, flákaly se a já se musela už od začátku 6 pořád jen drtit a pokračuje to do teď. Ale když to zase porovnám, jsem vděčná za to, že jsem se k nám dostala. Nejen, že jsou tam skvělí lidé a profesoři, ale taky jsem vděčná za to, že jsem neskončila jako většina mých vrstevníků (tzn. někde ožralá, zhulená, znásilněná a ještě k tomu vyhozená ze školy a především bez budoucnosti, neříkám, že tohle je všechno najednou, ale mnoho z mých bývalích spolužáků má alespoň jednu z těchhle vlastností) a taky jsem moc vděčná za to, že mám takový rozhled. Už se nenechám jen tak něčím obalamutit a skoro na všechno mám nějaký argument a za to taky vděčím naší škole. Každopádně maturita je u nás hoodně těžká a upřímně se jí děsím už teď a to ani nevím, jestli se do té oktávy dostanu... Ke státní maturitě jsem slyšela už tolik záporných komentářů, že vážně nevím, co si o ní mám myslet, takže to raději nechám na těch, co si to prožijí.
Ještě na závěr znovu, hoodně zdaru a pevné nervy, pokud maturujete!
Žádné komentáře:
Okomentovat