Zewla píše: Hayashi Yoshiki

Hayashi Yoshiki

Nejdříve proč o něm vlastně píšu??? Začalo to v... pátek? Ano, zatím jen krátká závislost, ale stejně už teď stojí za zmínku.

V předchozích článcích jste si mohli přečíst, jak jsem se k němu a prekticky k "jeho" skupině dostala. Každopádně Yoshiki mě z celé té skupiny zaujal nejvíc. Harje tam na bubny a piano, možná klavír (jo, myslím, že je to klavír), já si nikdy nezapamatuju, co je co... Každopádně jeho talent mě uchvátil. Že mě uchvátí hraní na klavír, to ještě chápu, ale bubny?!! To mě nikdy nijak moc nezajímalo... Mám jednoho známého, ten hraje na bubny v divadle. Od něj jsem se začala o bubny trošičku zajímat, že dokážou udělat spoustu zajímavých a nečekaných zvuků a taky jsem pochopila, že je to pěkná makačka. Nejvíc mě dostalo, že se tympány dají rozladit... A pak taky naladit... :D Ale jinak šly bubny u všech skupin mimo mě a pak najedu na živý koncert X Japan a na jeho sólovou část s bubnama zírám s otevřenou pusou... Navíc ten muž má obrovský talent, takže mám k němu respekt a taky se stal mou další platonickou láskou. Což je taky dost zajímavé, protože vzhledově není moc můj typ. Navíc si prošel fází Visual kei, což já zrovna moc ráda nemám. Nemluvě o tom, že nosil dlouhý vlnitý vlasy, k čemu mám celkem odpor na borcích, protože to nosil můj otec, když byl mladej (a byl to děs a to jsem viděla jen fotky...). V roce 1997 mu z toho zbyly naštěstí už jen fialový stíny, teď už snad nic... Ostříhal se, má to kratší, jo, to už se mi líbí rozhodně víc :D. Jako jeden z mála nemíšených Japonců má svaly, což je taky zvláštní. Ne to, že je má, to mě z těch bubnů neudivuje, ale Japonec se svalama je prostě něco divného :D. Když jsem si o něm četla, tak mě jeho život rozhodně zaujal a protože o něm moc českých stránek nepíše, tak si říkám, proč ne, že...

Příjmení a jméno: Hayashi Yoshiki ( 林佳樹 )

Datum narození: 20. 11. 1965

Místo narození: Tateyama, Chiba, Japonsko

Typ krve: B

Výška: 175 cm

Znamení: Štír

Momentální bydliště: Tokyo, Los Angeles, Californie

Pozice ve skupině X Japan: Zakladatel, leader, bicí, klavír (S. K. I. N.)

Hraje na: bicí, klavír, klávesy, kytaru

Rodina: matka - učitelka na klavír, bratr

Dětství:

Narodil se tedy 20. 11. 1965 v Chibě (nemám ponětí kde to je ani jak se to skloňuje...) v Japonsku, jako starší ze dvou bratrů. Jeho matka byla učitelkou na klavír, takže již ve 4 letech se na něj začal učit hrát. Začal se zajímat spíše o klasiku a to o díla L. Beethovena a F. Schuberta (zajímalo by mě, jestli se tam u nich v Japonsku hraje i Smetana s Dvořákem...). Na základní škole hrál tedy na klavír, pak na trubku v dechové kapele (to si u něj nedokážu živě představit...) a v 10 letech začal skládat skladby pro klavír. Jeho otec z něj chtěl mít bubeníka, takže začal hrát i na bicí.

Pak přišel zlom jeho života. Ve svých 33 letech Yoshikiho otec spáchal sebevraždu, kvůli finančním problémům. Právě Yoshiki ho našel oběšeného v ložnici. Šokovaný tam prý s mrtvým tělem zůstal celý den, až do večera, kdy ho našli. Bylo mu tehdy 10 a vypořádával se se smrtí otce tak, že utíkal k hudbě. Zůstala mu však nespavost. Kvůli přání otce se začal více soustředit na bicí, ale při tom ještě hrál na klavír a snažil se zlepšit v obojím.

Yoshiki rozhodně nebyl bezproblémovým dítětem. Měl špatné známky ve škole, prohřešky proti kázni a rád se s někým bil. Strašlivě se snažil nezapadat, vyniknout (a taky naštvat učitele...). Všichni nosili černou školní uniformu, proto přišel jednou celý v bílém. Byl známý šílenými účesy a taky si vlasy rád stříhal. Byl velice konfliktní, měl problém jak s učiteli, tak se spolužáky a nechyběl v zádné bitce. Jednou ho varoval jeho učitel hudby, že jestli chce hrát dál a chce se zlepšovat, měl by si začít dávat pozor na své ruce. Yoshiki si našel cestu velmi snadno. Rozhodl se, že bude při bitkách používat jen své nohy...

Dospívání a vznik kapely:

Snil o slávě a chtěl se stát slavný. Se svým kamarádem - Toshim Deyamem založili skupinu, nejdřív se jmenovala v roce 1977 Dynamite, o rok později Noise.

V roce 1982 byl on i jeho matka zavolán do školy. Jednalo se o dotazník, ve kterém se řešilo jeho budoucí povolání a kam on napsal, že chce být rocková hvězda. Očitel se mu snažil vysvětlit, že to není možné, že v dnešní době se nikdo jen hudbou neuživí. Yoshiki všechny argumenty zničil frází: "Nikdo? Hm, tak já budu první!"

Po dokončení školy odmítl jít na hudební konzervatoř. Jediné, co ho zajímalo byla jeho hudební skupina. Rozhodl se, že si nenechá žádná zadní vrátka, kdyby se něco nepovedlo. Později, v jednom z rozhovorů řekl: "Nechtěl jsem si vytvořit další únikovou cestu pro případ, že by se něco pokazilo. Nezáleželo mi na tom, co by se se mnou stalo, kdyby naše kapela selhala."

Vznik X:

V roce 1982 se skupina Noise rozpadla a Toshi s Yoshikim založili novou s názvem X. Členové skupiny se pořád měnili, zůstával jen Toshi s Yoshikim. V roce 1987 se k nim přidal Pata a hide, kteří už se skupinou zůstali teoreticky do teď. V roce 1992 se k nim přidává ještě Heath.

Skupina začínala jako metalová, kde se však mísila i klasická hudba na klavír se zpěvem. Nesměly chybět bubny a kytary. Později zjistili, že jedna skupina se také jmenuje X a že hraje punk, tak k názvu X přidali ještě Japan. Začínali jako Visual kei. Jejich druhé album s názvem Blue Blood neslo slogan: Psychedelic violence crime of visual shock. Z tohoto prý vzešel název Visual kei, což znamená, že se počítají za zakladatele Visual kei.

Postupem času se měnilo složení skupiny, ale také se měnili oni sami. Z původního Visual kei už "vyrostli", v roce 1997 v něm zůstal pouze hide, Yoshikimu zůstaly jen fialové stíny. V dnešní době, kdy už jim všem táhne na 50 vypadají už relativně "normálně".

V roce 1996, v březnu, byl Yoshiki při koncertě v Nagoye hospitalizován. Fanouškům oznámili, že si Yoshiki natáhl zádové svaly a jen s těží koncert dokončili. Několik dalších koncertů pak bylo kvůli jeho nemoci zrušeno. Až v prosinci byl schopný odehrát koncert, doktoři mu však nařídili při hře na bicí mít na krku takový ten fixační límec (vážně si nemůžu vzpomenout jak se tomu říká...), který mu prakticky zůstal do teď.

Rozpad X Japan a sólová kariéra:

Skupina v roce 1997 ohlásila svůj rozpad a to z důvodu, že ji Toshi chtěl opustit. Každý si tak šel na pár let svým směrem.

Yoshiki rozhodně nezahálel. Ještě před rozpadem skupiny začal spolupracovat s Rogerem Meddows-Taylorem, bubeníkem z Queen na písni Foreign Sand. Pak napsal orchestrální část pro píseň Black Diamond do alba Kiss My Ass skupiny Kiss. Také vyšlo vylepšené album X Japan, kde přidali orchestrální zvuk nahraný London Philharmonic Orchestra pod vedením producenta Georga Martina. 1998 se přidal k japonské popové skupině Globe, byl producentem korejské skupiny TRAX.

hideho smrt a izolace Yoshikiho:

Rok 1998 byl pro Yoshikiho opět zlomový. 2. května byla ohlášena smrt jeho blízkého přítele a člena jeho bývalé skupiny X Japan, hideho. Smrt hidea nebyla nikdy přesně vyjasněna. Našli ho oběšeného na ručníku, svázaného s klikou u dveří. Večer se prý strašně opil. Policie si myslí, že to byla sebevražda, přátelé a především členové skupiny si však myslí, že to byla spíše nešťastná náhoda a nehoda. Ručník přivázaný na klice totiž prý používají k cvičení, když je bolí záda například z nošení kytary na popruhu a je dost pravděpodobné, že si hide snažil jen procvičit záda a pod vlivem alkoholu mohl usnout a na ručníku se oběsit. Potvrzuje to i fakt, že nezanechal žádný dopis na rozloučenou. Já si osobně myslím, že nikdo snad není tak blbý, aby spáchal sebevraždu na ručníku přivázaném na klice od dveří... To mi přijde trošku... nedůstojné? Každopádně smrt hideho? Yoshikiho tak zdrtila, že snad rok nebyl použitelný. Aby nemusel sledovat smutek ze smrti hideho v Japonsku (kde mu na pohřeb přišlo 50 000 lidí, 3 fanoušci spáchali sebevraždu, téměř 60 lidí bylo hospitalizováno a skoro 200 lidí musela být poskytnuta první pomoc), odstěhoval se do Los Angeles, do svého nového domu. Naprosto se izoloval, nechtěl moc komunikovat s lidmi, především s fanoušky a upadal do depresí. Není se čemu divit, byla to už druhá smrt jeho blízké osoby. Prý se z toho nikdy pořádně nedostal. V čevnu se zase rozhodl pustit do práce a tak začal pracovat na novém singlu Shoko Kitano, ale ani to mu nepomohlo zapomenout a tak se do depresí nořil víc a víc. Následně prohlásil, že jeviště už pro něj není. Přestal hrát na bubny, přestal pro sebe skládat a přestal vystupovat před publikem. Byl už pouze producent a businessman.

O něco později se stal producentem Dir en Grey. 12. listopadu 1999 se konala oslava 10. výročí panování císaře Akihita. Oslava se konala přimo před císařským palácem a Yoshiki byl poctěn tím, aby složil píseň k výročí a pak doprovázel orchestr před císařským párem. Později v jednom z rozhovorů napsal, že chtěl pozvání odmítnout, ale nebyl si jist, jestli je to správné a jestli se to smí a tak se zeptal na radu matky. Matka mu řekla, že tento večer je velice důležitý a nezbytný. Takže můžeme děkovat jí, že po tak dlouhé době se Yoshiki konečně opět ukázal na veřejnosti. Později byl ještě poctěn pozváním od císaře a císařovny na tehdejší slavnost 24. dubna v roce 2000 slavenou v paláci Akasaka. Yoshiki se svou matkou v doprovodu předsedy vlády Japonska Junichira Koizumi měl audienci u císaře a císařovny. Na tuto slavnost bylo pzváno ještě 2 500 vysoce postavených lidí Japonska.

Zpátky na pódium:

Rok 2000 pro něj byl tedy opět zlomový. Ukázalo se, že fanoušci na jeho návrat ještě pořád čekají. V červenci téhož roku vznikla stránka www.yoshiki.net a hned ten den zde bylo zaregistrovaných 5 000 lidí.

Yoshiki pokračoval v práci a to ve velice různorodé práci. Navštívil skupinu globe, ale dlouho tam nevydržel. Vydal několik písní. Po pětileté pauze se opět ukázal na jevišti. Opět byl také producent. V roce 2005 začal nový projekt - skupina S. K. I. N. do které patřili významní muzikanti - Gackt, SUGIZO a Miyavi. Dále začal pracovat na dalším produktu s názvem Jrock Revolution. Chtěl spojit významné japonské rockové skupiny s přehlídkou Visual kei. To se mu taky povedlo a 25. května ve Wiltern Theatre v Los Angeles se populární visual skupiny ukázali před Američany. Akce to byla velice úspěšná.

Později také pracoval na hudbě k filmu Catacombs.

Znovuzrození X Japan:

Dá se říct, že v roce 2008 se skupina X Japan zase dala dohromady. Opět vyprodali všechny místa na koncertech. V srpnu 2010 se poprvé X Japan vydali do Ameriky, kde hráli na festivalu. Hned poté odehráli svůj největší koncert v historii v dvoudeníí šou v největším stadionuv v Japonsku v Nissan Stadium, kde bylo vyprodáno 140 000 míst. V roce 2011 byli na tour po celém světě.

Dobročinné akce:

Kvůli zemětřesení a tsunami se Yoshiki rozhodl vydražit jedno ze svých oblíbených pian, "křišťálové" piano značky Kawai s jeho jménem a výtěžek dal na oběti tsunami a zemětřesení. Jeho blízcí i všichni ze skupiny byli v pořádku.

Současnost:

Dodnes skupina ještě pořád funguje. Yoshiki však pracuje i na samostatných dílech a je dost zaneprázdněný. Navíc má zdravotní problémy a každou chvíli je v nemocnici. Fixačního límce se už nezbavil, proto ho doprovází na všech koncertech, kde hraje na bubny.

Pár postřehů co jsem zjistila, viděla nebo vyčetla:

* Rád po sobě leje vodu při koncertech. Občas ji po něm leje i někdo jíný, nejčastěji zpěvák.

* Rád se při koncertech válí po klavíru.

* O jeho osobním životě není nikde nic napsáno, takže zřejmě žádný nemá. Nikde nic o žádné partnerce (nebo partnerovi...).

* Snad vždy, když hraje na bicí, nemá na vrchní části těla žádné oblečení (až na fixační límec). Zřejmě je to pro hraní pohodlnější. Když pak hraje na klavír, většinou si na sebe něco vezme a to nějakou dlouhou košili a podobně.

* Skupina nikdy na hideho nechce zapomenout, proto jej pořád uvádí jako člena skupiny a hideho fotky nebo narážky na něj (obrovský plakát s červenými srdíčky na zářivě žlutém pozadí - takovou měl hide kytaru) je provází na každém koncertu. Dokonce na jednom koncertu měli jeho hologram.

* Divně se usmívá a směje (můj subjektivně zabarvený pocit). A hodně rád se směje na koncertech... :D

* Na koncertech se rádi objímají a všelijak na sebe skáčou.

* Většinou nosí bílý fixační límec, jednou si však vzal na koncert černý

* Rád se u hraní na klavír všelijak kroutí. Dělá to i u bicích, ale tam se to očekává... U klavíru jsem to viděla i u všemožných umělců, co hrají klasiku. Snaží se tak tím píseň zdůraznit a zaujmout naši pozornost.

* Hraje kromě bicích a klavíru i na kytaru.

* Rád o sobě říká, že je upír, má to z jedné písničky, kde si i v klipu zahrál a to právě na upíra.

* V jednom rozhovoru člen joho skupiny prohlásil: "Jestli budete chtít někdy Yoshikiho zabít, složte rychlejší píseň než on!" Yoshiki totiž skládá velice náročné a rychlé písně a to je především vidět při jeho hře na bicí.

* Když hraje na bicí, dost často hraje až do padnutí, jak sám řekl: "Když hraji, kdykoliv můžu zemřít, protože jsem naprosto vyčerpaný, ale prostě nemůžu přestat...". Po takových sólech při koncertech pak skončí na zemi a několik minut tak odpočívá. Dál si jako odpočinek zahraje na klavír... :D

Písně a videa (raději najeďte rovnou na odkaz, blog v tom dělá binec a různě videa přehazuje a strká tam jiná...):