Social Icons

pátek 24. září 2010

Naděje... co si o ní myslím

Vždycky máte nějakou naději, ať už v čemkoli. Například že dostanete lepší známku ve škole, nebo v těch důležitějších věcech, třeba že se uzdravíte z nějaké nevyléčitelné nemoci, na kterou se třeba mezi tím objeví lék. Jen prostě nesmíte nikdy přestat doufat a věřit. V některých případech to býva dost těžké. Například u těch nemocí. Hodně lidí má třeba rakovinu. Je to dost krutá a vražedná nemoc, hodně lidí na ni zemřelo, ale dost už se z ní i vyléčilo. Někteří když slyší verdikt, že mají rakovinu, myslí už pomalu na pohřeb, ale rakovina už v poslední době nemusí končit smrtí. Navíc nemoc se postupně rozvíjí a ikdyby by vám řekli, že umřete, tak většinou máte ještě nějaký ten čas na to, aby jste mohli udělat některé věci co chcete. Tak proč nevyužít každou chvíli života??
Ale naděje není jen u nemocných, každý v něco doufá. Já třeba doufám v lepší budoucnost. To asi každý. Mám dva sny: Ten 1. je stát se skvělou herečkou, ale není moc pravděpodobný, takže jsem ho odsunula na vedlejší kolej, ikdyž herectví se stále plně věnuju, ten 2. je stát se skvělou doktorkou. Doktorkou chci být už strašně dlouho. Asi jako téměř u každé holky, co se chtěla někdy stát doktorkou, uvažovala i nad zvěrolékařkou, protože velkou část mého dětství jsem měla raději zvířata než lidi, ale to už jsem překonala a teď už chci být jen doktorkou. Nemám k tomu moc velké předpoklady, protože například chemie mi nejde a podobně a navíc si většina myslí, že né moc bohatá vesnická holka na to prostě nemá, ale prostě mě to baví a zajímám se o to čímdál víc, tak co. Mám naději, že ze mě bude doktorka a tak proč bych se nesnažila toho dosáhnout??
Proto uchovávejte si naději a nevzdávejte se!!! Nikdy není tak špatně, aby nemohlo být líp, nebo hůř :D.
Dove-hope

Žádné komentáře:

Okomentovat