Jak všichni ví, dnaska byl první školní den. Tak si to zrekapitulujeme.
Stávala jsem v 5:40. Byla jsem totálně mrtvá a nevyspalá, ale co člověk nadělá... Pak takový ty základní věci a tak, narvala jsem do sebe Müslli s jugurtem a valila na bus. V buse nikdo známej :D Jela jsem doost brzo, abych zabrala místa :D A ve třídě mě přivítal spolužák se slovy: "Jéé, Kláša! Tak po tobě se mi celý prázdniny stýskalo..." (to výijmečně nebylo myšleno ironicky :D). Zabrala jsem lavici 2. ode dveří, už tam pár let s Bábou sedíme :D a čekala jsem na Šajdu. Ta mě přivítala s Ruiruiho kroucením (dívala se na The Game a na díl s tou školou...) a podobně, musela jsem si nasadit svoje japanofilní brejle, ze ktrerejch byli všichni spolužáci hotoví :D tak dobrý, no, klobouk už jsem měla na hlavě :D. Pak jsme si udělaly pár koleček venku, když jsme čekaly na Bábu než přijede. Pak nás to přestalo bavit a tak jsme se zase vrátily, no... Rozvrh totální děs. Máme jinou profesorku na děják (5 let jsme měli toho stejnýho profesora, kterej patří do mých oblíbenců...) a ona mě totálně nesnáší... Já ju taky... A bábu taky nesnáší, takže dokonalost sama :D. Na deskriptívu máme zástupce ředitelky, je hoodně přísnej, takže tak, Bábu prý nemá rád, mně naštěstí nezná... :D Jinak předměty stojí za houby, ale to je normálka.
Pak přišla Bába. Spolužák opět přivítal se svým: "No jo, Bába!!!" (dost nadšeným tónem). Bába vlezla s totálním záchvatem smíchu do třídy, Šajda k ní hned nadšeně přiběhla a začala jí ukazovat mobil se slovy: "Divej! Já mám Ruiruiho!!!" (takovým tím Grellofilním nadšeným hlasem), což Bábu opět dostalo. Nakonec se jí podařilo dostat do lavice, sedla si a prohlásila: "Já chcu dom!!!" :D z čehož jsem nemohla já :D. No, za tu hodinu se jí to podařilo říct aspoň 5x. Pak jsem jí povídala o našem rozvrhu s Taku-chanem. Vysvětlení: Chceme si na lavicu nalepit rozvrh s Taku-chanem, včera jsme ho vybíraly, děkujeme za něj Cam :D No, jenže nemáme barvu v tiskárně a fotr včera prohlásil, že ju tam dá až v nedělu. Což jsem jí přetlumočila, načeš prohlásila tohle: "Ať ten tvůj fotr narve tu barvu do tiskárny, protože já chcu rozvrh s TAKU-CHANEM!!!" což prohlašovala opět celou dobu, za tu hodinu to řekla tak 10x. Různě to upgradeovala ve stylu: "Jestli ten tvůj fotr nenarve tu barvu do tiskárny, tak mu ten rozvrh narvu do prdele!!!" "Chudák Taku-chan..." "Dobře, tak mu tam narvu třeba... Teru!" :D Ach jo...
No, do třídy vlezla ředitelka, kterou jsme přivítali velkou nevolí (není v naší třídě rovna oblíbená kvůli češtině, ze které nás má). Prohlásila, že třídní za chvilku přijde, že musí ještě něco dořešit a zatím s náma vyřeší další věci. Prohlásila, že opakovat školní řád nebude asi potřeba, protože žádné fatální změny se nekonaly a tak. Za chvilku přišla třídní, kterou jsme přivítali obrovským potleskem. No pak byly takový ty normální věci na začátku školního roku a tak a spolužáci se za tu dobu asi 8x zeptali, kdy už se pude dom :D. Noo, nakonec nás teda propustila a my s Šajdou jsme se vydaly na trampošku (měli jsme ju na táboře a teď je volně ke skákání). Ehm, sice tam bylo napsaný, že se tam smí jen po 1, ale na táboře jsme tam byli i 3 občas a měli jsme to dovolený (navíc s majitelem se mooc dobře znám, takže tak :D), takže jsme tam šly dvě. No, ten borec co tam furt chodil okolo se na nás díval jak na mentály, ale nám to bylo jedno, Hmm pak ještě do cukrošky a pak dom. No, odpoledne jsem měla v plánu zavařovat dýně (vydupala jsem si, že budeme pěstovat dýně, přinesli mi jednu takovou mega... Nakrájela jsem z ní 9 kilo toho, takže prča :D), než mi přišla sms od jednoho vedoucího z tábora, jestli bych neměla čas, že potřebuje ještě něco dořešit zkrz tábor. No, tak jsem jela zase zpět odpoledne. Pozval mě na kofolu a řešili jsme jakousi tabulku, jak byli aktivní vedoucí :D No, bylo to dost vtipné. Byly tam kolonky jako Škrábání brambor, Mazání chlebů a pomoc v kuchyni, Komunikace s malýma dětma a tak :D a u každýho vedoucího se tam psaly procenta. Tak jsem zvědavá, jak to dopadne (nás kuchařky tam raději nepsal :D). Hmm, pak jsme si ještě nějakou dobu povídali, čekala jsem na bus. Každopádně kolem nás prošla dvakrát ředitelka se zástupcem, který jsem poprvé pozdravila a oni mě. No, dívali se na mě tak prazvláštně, že tam sedím s o dost starším borcem (právě dodělává vejšku), na kofole, povídáme si... Ještě že tam byla aspoň ta tabulka položená přede mnou, jinak by to asi vypadalo doost blbě a kdo ví, co by si o mně mysleli :D. Noo pak jsem jela domů a dozavařovala jsem ty dýně... A to je The end dneška (tady ty blbosti o tom, jak tady pařím na komplu a tak jsem raději vynechala...)
Hmm, teď jsem si vzpomněla, že nemožu najít klíče... N kterejch mám čip, kterej potřebuju na obědy... Asi je jdu opět hledat, i když netuším, kam jsem je dala... No nic, držte mi palce, ať je najdu :D
Žádné komentáře:
Okomentovat