Jak často se vám stane, že se probudíte a máte dobrou náladu? No mě moc často ne... Každopádně dnes se mi to podařilo. Vzbudím se, za chvíli zvoní budík, já ho típnu a říkám si: "Johooo!!! Dneska je sobota a můžu se konečně vyspat!!!" Nadšeně přemýšlím, co všechno musím v sobotu udělat a lehnu si, že jdu spat dál. Pak zvoní budík podruhé a já zase "Jooo!!! Už zvoní podruhé a pak už zvonit nebude! Jdu spat!!!" Pak si tak ležím a přemýšlím, jak je mým zvykem, jenže pak... "Do háje!!!! Grrr!!! Dneska je pátek!!!! Ughr!!!! >:-G" Donutím se po nějaké době vstát, pak mě ještě něco naštve. Pak když jdu do školy, už nemám náladu ani na to sprostě nadávat. Jediné, co se mi chce celý den dělat je sednout si do úplně prázdné čtvercové místnosti, kde jsou jen bílé stěny a jedna židle a celý den na ní sedět a zírat do zdi!!!! (eh, moje menší psychóza, toho si nevšímejte... Přešla jsem z naštvanosti do letargie...). První hodina čeják, řeším tam s Bábou něco, asi to, jak nám profesoři předurčili, že z nás budou chrámové prostitutky (dneska nás ředitelka nařkla z toho, že se učitelé nenechají vydírat a že pokud neuděláme sočku, tak nám neuzavřou ročník a nepustí nás dál, no tak WTF?! Pak kdo tady vydírá, že?!!!) a najednou říďa zvolá "K..." no prostě moje jméno :D (na naše losovací kolečko dal nějakej dement magnet, tzn. dneska mě vylosovalo poprvé snad za celý rok a to dokonce 2x... Musím ho sundat!!!). Zkoušení z ČJ, fakt bezva. Včera jsem si to jednou přečetla, pak jsem to zabalila, že mě to neba... Moje nálada se zase zatoulá k myšlence na ty holé bílé stěny... Každopádně zkoušení dopadlo více než dobře. Zjistila jsem, že to umím víc, než jsem si myslela a až na to, že si klasicky nepamatuju tu tunu děl (naštěstí se mě ptala jen na Nerudu, Hálka a ty profláknutá díla ostatních...), tak je to celkem v pohodě. Byla nadšená, že se to konečně někdo naučil, pochválila mě, dala mi jedničku a byla na chvíli spokojená... Než vyzkoušela dalšího. Tak samozřejmě za tu jedničku jsem ráda (začít pololetí 5 z diktátu a 3 z rozborů vět není nic pěkného, když se zrovna rozhodnete, že to z té 2 vytáhnete na 1... No, teď už tam mám 4 jedničky, takže to snad ta 2 bude :D), každopádně zajímavé bylo, že náladu mi to moc nezlepšilo... Pokračovala jsem ve svém letargickém stavu... Jenže já jsem tak ovlivnitelná osoba, že postupem času se nálada poměrně zlepšovala a dokonce jsem se za ten den dokázala i SMÁT!!! (jo, den bez smíchu zřejmě nikdy mít nebudu, nad moje možnosti... Max tak někdy o víkendu, kdy jsem doma s rodičema, to bych to možná zvládla...). Tak nic, musím jít, krásně useklý článek....
PS: Dnes jsem dostala speciální povolení od Báby, že jsem jediný člověk, který na ní může spát. Tohle vyznamenání si užívám a píšu to sem, aby to bylo někde zachované a nemohla to jen tak odvolat! :D
Žádné komentáře:
Okomentovat