Opět jsem se vydala za Šajdou... Tentokrát s narvaným chlebníkem (tak šíkám mé... brašně? nevím :D) surovinama na sushi, slovníkem a učebnicí japonštiny :D. Celkem kruté :D. Přežila jsem celou cestu tam, dokonce jsem ani nezmrzla, ani nehodila hubu na sněhu... Dostavila jsem se úspěšně k Šajdě. Po chvíli rozmrznutí jsme se rozhodly, že začneme vařit. No... Nejdřív jsem vydolovala všechny suroviny z báglu (těžká a složitá operace...) a daly jsme vařit rýži. Do toho jsme chystaly další věci, vařily čaj do stylové konvičky s ještě více stylovými hrníčky a taky zehřívali rýžový ocet. Když jsem dělala sushi poprvé, měla jsem příšernou rýmu. Vždycky někdo vletěl do kuchyně a prohlásil: "To je děs, co tady tak strašně smrdí?! To se nedá..." a odešel. Já nic necítila... :D Tentokrát se ale moje rýma o trochu zlepšila a byl to dost masakr :D Šajda musela vystrčit hlavu z vokna :D No, rýže se nám povedla, narvaly jsme to do toho a pořídily pár stylových fotek s naší modelkou... Se možete později mrknout. Ještě musím připomenout, co pěkného nám udělalo sítko na čaj. Ta konvička nevlastnila sítko, tak Šajda vytáhla tové to kovové skoro kulaté, jak si to dáte do hrnku a ono vám to tam plave. Jenže po pár minutách (i když jsem tam ty lístky dala do půly :D) to sítko očividně nedalo, tzn. v sítku nebylo nic a listy byly přes celou konvičku :D No nevadí... :D Začaly jsme obědvat kolem... Hmm... Půl jedenácté?! :D Pak jsme trochu uklidily (byl tam strašnej bordel, jako vždy, když něco vařím...) a pak druhá dávka :D Pak ještě přišlo video, jak rveme do naší modelky sýr a ohříváme ju v mikrovlnce a pak jíme... Jo a taky jsme ju musely nejdřív vykuchat... Noo :D Ale asi to nikam zatím strkat nebudu :D Je tam toho fakt hodně vidět :D. A pak znova úklid a přesun do obýváku. Jo, už nevím, co všechno jsme dělaly. Značnou část jsme strávily tím, že jsem donutila Šajdu, aby si přečetla kus Kuro mangy :D (jen ty poslední nejlepší díly :D) a řešily jsme, že ten Undy je takovej sexouš a my si myslely, že to bude nějakej starej děda :D. Následně jsme musely vyzkoušet Šajdinu novou webku, že :D Ty fotky nevlastním zatím... Hmm :D A pak přišel Ninjafaktor!!! Joo :D Řádně jsme to komentovaly, fandily panu Krabákovi (jak mu řiká bratr :D Makoto Nagáno :D nebo tak nějak :D) a nadávaly nějakýmu amíkovi, kterej se furt musel machrovat, jak je hustej a jak to dá a furt tam dělal nějaký salta jen tak z hecu. "Jéda, ten je trapnej. To tam umí každej, ať se nemachruje!!!" "Jo, umí to aj Kazuki a to není žádnej akrobat... To je totální vocas, ten amík..." Ano, sice to ten šmejd dal, ale Krabík.. pan Krabák to dal taky a je daleko stylovější :D Po Ninjafaktoru přišla Buffy. Já ji nikdy neměla v lásce, s Šajdou jsme začaly řešit naše dětství. Na co jsme se dívaly, koho jsme milovaly, co jsme dělaly :D. Řekly jsme si o svejch platonickejch láskách z dětství a všem možném jiném (moc osobní :D). Taky jsme pořešily dnešní svět (nebyl to ten způsob, jak dvě důchodkyně nadávají, jak je ta dnešní mládež děsná...), jen jsme se shodly, že nesnášíme tuctový lidi, to, co chtějí splynout s davem a musí mít všechno co ostatní a taky všechno takhle dělat. To jsme řešily pěkně dlouho :D Pak ještě jsme prořešily strašlivou spoustu věcí, snědly jsme Metro, jakýsi super čokoládový křupínky s brusinkama (kdo čte moje články pořádně si na ně určitě vzpomene :D) a vypyly kóču, óču, manchu tyhle všechny myslím byly označeny jako zelený čaj :D senchu a prokecaly celé 3 hodiny. Bylo to pěkné, musíme opět někdy BRZY zopakovat :D Pak se honem oblíct, naházet věci do báglu a valit na bus. "Byla by celkem sranda, kdyby se mi ten rýžovej ocet rozlil do báglu..." :D "No, to bys asi smradem nepřežila... Lepší, než pepřák!"
Celou cestu jsem jela s jednou holkou od nás, takže cajk :D Akorát teď nemožu skoro mluvit, jsem totálně mrtvá, opět jsem nenapsala čtenářák a zejtra jdu vrátit knížku :D Jo a opět se rozplývám nad Damonkem a može za to FB :D Asi si ho nakreslím... Připíšu si ho na seznam... Měl by být na řadě za Grellem, kerýho už mám 3 měsíce rozkreslenýho, za Taku-chanem a Dorim, kerý chcu kreslit a za probodnutým Sebbym, kerej kašle krev... (ne, vůbec nejsem divná a šáhlá...) :D Hmm, myslím, že někoho přeskočím.... :D A právě jsme zjistila, že miluju písničku v Kokuhaku a je od Radiohead, tzn musím je víc prozkoumat, to už je druhá, kerou od nich mám fakt ráda :D Proč je v japonským filmu 80% písniček anglickejch? :D Jako celkem kruté :D (nebo francouzskejch, že... Dobře, je tam minimálně 1 francouzská... :D)
Ještě ty obrázky :D
Vařím :D Bacha :D
Výsledek :D
Sítko zradilo :D
Žádné komentáře:
Okomentovat