Táákže, tenhle článek bude opět o ničem a o všem. Asi shrnu (byl to můj původní záměr, tzn. bude z toho zase něco jinýho...) dnešní den pokud možno v rychlosti...
Poslední den před prázdninami. Většina by si řekla, že už to bude klídek pohodička. Nejdříve na ráno třídnická. Vylezu z baráku a div nezmrznu. Nepomohlo ani, že jsem na sobě měla tentokrát termotričko, pletené šaty, na tom ještě dlouhý tlustý svetr a pak ještě bundu a dvoje rukavice. Jinak jsem chytila zase rýmu... Už dlouho jsem byla zdravá, že? Čtyři dny!!! A pak do školy. Třídní už totálně nasraná, protože polovina třídy přišla pozdě (asi o 7 minut...) a ještě se jí neomluvili zrovna vhodným způsobem (že, Bábo :D), když byla nasraná, takže ji to rozladilo ještě víc. Všechny nás seřvala, jak jsme děsní a nakonec třídnická byla asi tak 7 minut. No vtipné... Celý den jsem opisovala věci do protokolu, které jsem tam neměla napsané (jako zbytek třídy, že?), takže jsem se ani nestihla nasvačit, ráno jsem ani nesnídala (což není moc obvyklé). No, nakonec jsem do sebe narvala toust a valila na poslední hodinu do chemie. Úspěšně jsem ji přežila a pak byla asi půl hoďky pauza. Obědová, oběd jsem si na dnešek odhlásila. Kubi si začala zpívat (ehm, nic proti kubi, ale prostě zpívat neumí, hlavně si zpívá pořád a její zpěv nejde ničím přehlušit...). "Néé, už zase... Ha, má šálu... Jak se dělá roubík?" (udělá jí roubík a Kubičin zpěv je pořád slyšet) "Hééééj!!! To není možný! To nefunguje!!! Ten Kubičin zpěv prostě nezastaví nic :D" Bába cosi řiká a pak Šajda začne... zpívat "Tak se na to výýser!" Já: "Vyseru se náá tóó!" "Tak se na to výýser!" "Vyseru se náá tóó!" a pak pořád dokola. Šajda: "Hej, asi jsme složili novou rapovou píseň!!! A má lepší text než většina těch dnešních! No z nás by byli tak skvělí rapeři..."No, pak opět do kosy a jeli jsme na fyzikální pokusy do Brna. Myslela jsem že vážně zmrznu. Cesta strašná, naprosto narvanej trolej, samozřejmě jsem celou dobu stála. Pak na pokusy, to bylo celkem fajn a pak podle plánu. Nejdřív jsme se vydaly s Šajdou no... Do středu Brna. Pěcha. Ani jedna nemáme moc orientační smysl, ale úspěšně jsme to daly. No, pak jsem potřebovala jít do knihovny. Hmm, nejdříve najít tu správnou díru (ulic, byla jsem tam asi 4x a pokaždou jinou cestou, takže je to vážně sranda). Tak tak jdeme a říkám Šajdě: "No, tak snad to bude ta správná díra. Já vždycky kolem toho baráku jdu a když se nedívám přímo na něj, tak ho z dálky nebo tak nepoznám... Hmm, tak tady to už asi nebude... Aha... (podívám se vedle sebe a tam to, co hledám - knihovna)" Takže super. Vlezem tam, pracně se vysleču, dáme si kabáty do šatny a jdu vrátit knížky (asi 3 z 9...). Tam mi řeknou, že budu platit pokutu stovku a že jsem ještě nevrátila nějakou, kerou už musím vrátit a tak si teď nemůžu nic pujčit a musím tam jet co nejdřív. No vážně super. Takže zacáluju 100, jdu zase do šatny pro kabáty, oblíkneme se a do té kosy jdeme zase do Rozkvětu koupit nějaký "super lupínky v čokoládě s brusinkama", který chce Šajda a její matka. No, úspěšně najdeme Rozkvět i ty lupínky a zase ven do té kosy. Tentokrát do Tesca, nakoupit suroviny na Sushi. Hmm, naštěstí měli všechno, co jsem potřebovala (až na avokádo, který zrovna teď asi nevedou...), takže super. Mezi těma koupenejma věcma byl i půllitr sójovky a rýžový ocet. Dám to tak do báglu a ono to zacinká. "Hmm, teď si budou myslet, že tam mám nějakej chlast... Až mě zastaví policajti, že cinkám a nejsem plnoletá tak to bude super." "Musíš hrát ještě ožralou!" "Jóo a pak vytáhnu půllitr sójovky!" :D Koupili jsme si ještě sýrový rohlíky, páč jsme neobědvaly a nechtěly jsme nic sladkého. Dále jdeme konečně do čajovny. Celou dobu se hecujeme, že jdeme na kóču. Vlezeme tam, konečně do tepla, ještě to tam tak krásně voní, no naprosté blaho. Přinesou nám lístek, šajda nejdřív nemůže přijít na to z jaké strany se to čte (je vidět, že nečte mangu jako já :D). Nakonec jsme skončili u... Tumsong? Nevím, Šajda mi to řekne :D. No, každopádně byl moooc dobrej. Sice nebyl červený (kóča), protože ke kóčám tam neměli nic napsané, ale tak co. Sedly jsme si spořádaně ke stolečku, i když jsem si chtěla lehnout na tu jejich rozvalovnu. "Néé, to je za sklem, to by se na nás ty lidi čuměli a řikali si, co je tam zas za magory..." "No a není to jedno? Když jdu po ulici, tak si taky všichni řikaj, co to je za magory, ne? To ti vyjde na stejno..." Rozpoutala se tam zajímavá debata. Dost často řešíme Doriho blog, protože se na něm dozvídám, že je větší magor, než jsem si myslela, navíc mě tím, co tam píše dost dostává. Tak jsem si tak vzpomněla na to, že byli s Taku-chanem na koncertu One Ok Rock. A tak říkám: "Představ si, že pojedeš do Japonska... Se mnou. První, co uděláme bude to, že půjdeme na koncert One Ok Rock a pak tam uvidíme aj Doriho s Taku-chanem. No co bys dělala? Bych to viděla tak, že já pudu pro autogramy od OOR a ty je zatím zdržíš a budeš od nich chtít aspoň takovejch 6 autogramů..." "Hmm a jak bych je jako měla zadržet? Vždyť by mi nerozumněli vůbec nic..." "Tak je tam třeba přivážeš, to je jedno..." "Jooo!!! Takže, já půjdu tam na Taku-chana s Dorim... Jenže oni chudáci vůbec nebudou chápat, co po nich chcu a tak si řeknou, že je tam vohrožuje nějaká divná evropanka, takže co udělají? Zavolají na mě policajty..." "Jenže ty jim nebudeš rozumnět, že volaj poldy, že..." "Tak super, mě tam zabásnou poldi, ty tam někde sháníš autogramy u One Ok Rock a co budeš dělat pak? Půjdeš mě vysvobodit!" "Jenže to asi nebudu vědět, že tě zabásli poldi... Hmm, půjdu tě hledat za Taku-chanem, keří z toho budou už totálně hotoví, že se k nim hrne další šílená evropanka, takže ty poldy zavolaj rovnou a odvezou mě za tebou do basy!!! Joo... Hmm, ale určitě Dori a tak musí sepsat nějakej protokol v té base, ne?" "Tak přeperem ty policajty, páč jsou strašně hubení a malí a pak už to bude jednoduchý, ne? Ty jo, to je normální příběh!!!" :D Pěkné, že? Byli jsme tam asi tak... no dlouho. Řešily jsme všechno možné a nemožné a dostaly jsme se až ke genetice a zjistlily jsme, že nás obě fascinuje. A pak Šajda přišla se svou teorií. "No, už delší dobu zkoumám to, že lidi, kteří jsou si moc podobní, tak spolu nemůžou žít (jako páry). Vem si to ve své rodině. Třeba jestli u vás má v manželství stejnou barvu vlasů." Tak vyjmenuju celou rodinu a zjistím, že nikdo nemá v páru stejnou barvu vlasů. "Asi na tom něco bude... Ale to je špatný, u boců se mi líbí buď černá nebo tmavě hnědá a já mám hnědý... A nemám ráda, když mají zelený oči.." Tak tak řešíme, co bysme chtěli, aby náš borec měl... Tak jak jste na tom vy? Mají vaše rodiče stejnou barvu vlasů?
Nakonec jsme se konečně rozhodly jít, protože jsme měli už dost hlad a nechtěli jsme jim tam jíst vlastní jídlo, tak jsme se vydaly zpět do Tesca. Našli jsme si lavičku (na druhý pokus, v druhém patře, aby na nás netáhlo... Táhlo na nás stejně...). Konečně jsme si sedly, okomentovaly jsme ty lavičky jako pěkně na houby, protože byly nakloněné a blbě se na nich sedělo, zjistili jsme, že tady na nás taky táhne a ještě tam o kus dál sedí "divnej chap" a konečně jsme se pustily do jezení. Konečně. Po nějaké době, to už jsem měla ten rohlík v sobě, k nám přišel nějakej ožrala a na něco se nás ptal. Moc jsem ho nepochopila, ale valil něco v tom smyslu "jestli se to takhle nosí (ukazoval si na kalhoty...). Vy jste holky, vy to musíte vědět. Poradíte mi?" nejdřív jsme na sebe s Šajdou čuměly a vůbec nechápaly a nic neříkaly. No, pak když se nás zeptal asi potřetí, jesi mu poradíme, tak jsem řekla, že "Ne!" a on s nějakejma kecama odešel. Do teď nechápu, s čím chtěl poradit, ale vypadalo to znělo to dost nemravně... Ehm zajímavé :D Pak na trolej podchodem a zpět. V podchodu tak nesu tu igelitku a řikám: "No, kdyby mi teď tu igelitku někdo ukradnul, asi by nebyl moc nadšenej... Je tam rýřa, kilo mrkve a zázvor... no a pak Metro..." "No to by měl teda večeřu..." "Jooo dá si mrkev, obalí ju do rýže a k tomu bude zakusovat zázvor. Jedinej zákusek bych si dala taky... To Metro..." "A bude to zapíjet sójovkou!" "Tu tam nemám, to mám v báglu... Může si udělat leda šťávu z mrkve :D" Jely jsme moc brzo, takže jsme tam opět zmrzaly... Šajda začne drkotat zubama a řiká při tom: "Z,z, z, z, z, ,z..." "Hmm, to zní jak nová píseň :D" Šajda: "No bude z nás nová KREVA..." "Super... To jsem potřebovala... Ale třeba nás bude poslouchat Taku-chan! :D" "Jo, to bude bezva. Tak jsem našel nějakou novou rapovou skupinu z Evropy!!! A mají fakt super texty, akorát jim nerozumím ani slovo..." "Hmm, ale nesmí tam bejt L..." "Hmm... Tak se na to vyser, vyseru se na to... Není tam L!!! "No a ten text zní nějak takhle: Taku se na to vyseru... Vyseru se na to...! A ta druhá... Zu, zu, zu, zu, zu tu...":D " Nakonec se mi podařilo úspěšně dojet dom a rozmrznout a teď tu sedím u komplu a nedělám vůbec nic. Z organizace mi odepsali jednou, podruhé ne, tak jsem zvědavá. Jinak hodlám dělat sushi, takže mi zaprvé držte palce, ať se mi to povede a za druhé, pokud už jste v tom někdo zdařilý, jde vám to, tak prosím nějaké rady a případné vychytávky :D Hmm ještě fotečka :D Camellio, neříká ti to něco? :D
Žádné komentáře:
Okomentovat