Tak jsem si tak vzpomněla, že jsem ještě nepsala článek o mé momentálně nejoblíbenější skupině, a to o japonské rockové skupině One Ok Rock. Poslouchám ji už skoro rock a pořád mě dostává, pokaždé mi dokáže aspoň o trochu zvednout náladu, i když písničky od nich většinou nejsou nijak moc optimistické, spíš naopak. Tak jedem na nějaký popis...
One Ok Rock
Název měl být původně něco jako One o'clock, prý proto, že se na zkoušky většinou scházeli v 1 ráno... Ughr, to bych asi zdechla... Hmm, nevěřím jim to, určitě si dělaj srandu :D. Vznikla v roce 2005, kdy se spolužáci ze střední, Ryota, Toru a Alex dali dohromady a rozhodli se založit kapelu. Chvíli po tom se k nim přidal i zpěvák, Taka. V roce 2006 v červenci vydali první mini-album s názvem One Ok Rock (nečekané, opravdu originální :D). Postupně jejich popularita začala stoupat. Po dvou letech sehnali stálého bubeníka, Tomuyu a následně vydali první singl Naihi shinshou. V roce 2007 v srpnu měli první tour po Japonsku.
Členové:
Taka (森田 貴寬 Moriuchi Takahiro) se narodil 17. dubna 1988 v Tokyu. Je to hlavní zpěvák skupiny. Než se do ní dostal, byl členem japonské hudební skupiny NEWS pod Johnny's Entertainment.
Toru (山下 亨 Yamashita Tōru) narozen 7. prosince 1988 v Osace je kytaristou skupiny. Občas dělá i doprovodný zpěv. Původně byl členem HEADS.
Ryota (小浜 良太 Kohama Ryōta) narozen 4. září 1989 v Osace je bassistou skupiny. Byl také členem HEADS.
Tomoya (神吉 智也 Kanki Tomoya) narozen 27. června v Hyogu je bubeníkem skupiny.
Aleander Oizawa, narozen 19. března 1988 v San Francisku byl kytaristou skupiny do roku 2009.
Pár zajímavostí:
Alex je Američan, původně. Byl to jeden z kytaristů, ale v roce 2009 musel skupinu opustit po tom, co byl zatčen za obvinění nevím za co (to jsem si nějak nepřeložila...). Každopádně na skupinu měl očividně obrovský vliv, protože třetina téměř každé písničky je v angličtině a jejich angličtina se dost zlepšovala (postupně), což se u většiny japonských skupin a zpěváků říct nedá...
Toru a Ryota byli původně členové hip-hopové skupiny HEADS, ve které s nimi původně byl i Uehara Takuya.
Proč je tak miluju?
Ano, jsem velice náročný člověk, co se hudby týče, i když se dokážu i podřídit. Aby se mi však něco hoodně líbilo, musí to splňovat většinu mých požadavků. U hudby jsou to tyto: Zpěvák musí umět zpívat (a já to poznám, protže mám dost slušný hudební sluch, i když sama nijak extra zpívat neumím, tak to prostě poznám... Zdědila jsem to po fotříkovi :D), což většina těch dnešních nesplňuje... Dál musí mít kapela zajímavé texty písní nebo jim alespoň nesmím moc rozumnět (když jsou o ničem). Proto se vyhýbám většinou českým kapelám a už mám problém i s těmi anglickými (začínám rozumnět textům). Důležité je i pro mě "pozadí". Prostě ta instrumentálka pod tím. Pokud tam dají nějaké electro nebo tak něco, tak už se mi to nelíbí, prostě potřebuji hudební nástroje (více, minimálně tak 3), které se k sobě hodí a navzájem se doplňují. Také na ně musejí umělci umět hezky hrát a musí to být něčím zajímavé. Pak taky styl hudby. u toho už zas tak extra náročná nejsem, ale prostě nemám ráda rap a hip-hop(nepovažuji to za gudbu, ale někteří jiní ano, tak to musím zmínit...), i když v přiměřené míře ho dokážu zvládnout (když to není v celé písničce a ten normálně zpívající kus mě zaujme, dokážu to přetrpět), ty moderní sračky ve stylu Barbara Streise a podobně mě taky nějak neberou (to bych zvládla zazpívat taky, projedou to odborníci 10x komplem, přidají tam něco do pozadí a je to, dneska už může zpívat fakt každej, taky neoceňuju něco takovýho. Zpěvák by na sobě měl makat, vyvíjet se, dát do toho spoustu úsilí a ne zazpívat jedno slovo a jít dom a nechat si za to tak mega zaplatit... Jo, tohle nechápu...). Jinak taky nemusím komerční hvězdičky... No, vraťme se k One Ok Rock, ti splňují v podstatě všechno, až na to, že občas se tam objevují hip-hopové části (2 členové z bývalé hip-hopové skupiny, navíc dnešní doba, co by jste chtěli), ale naštěstí jen v malé míře a ne moc často. Jinak splňují všechno, co požaduji. Navíc zpěvák má úžasnou barvu hlasu, jo, vážně ji žeru *má úchylku mimo jiné i na barvy hlasů...*, takový trochu nakřáplý a strašně zajímavý, originální. Jinak hudba zkvělá, navíc můj nejoblíbenější žánr - rock. Většina skupin co znám se může jít oproti nim hodně moc hluboko zahrabat a to jsem je třeba poslouchala roky a to jsou tihle o tolik mladší a nemají tolik prachů, jako ostatní. Prostě je žeru. Miluju téměř všechny jejich písničky, takže pro mě bylo příšerně těžké vybrat jen pár mých "nejoblíbenějších" (je to v uvozovkách proto, že nejoblíbenější mám skoro všechny :D).
Youtube:
Moje úplně první písnička, kterou jsem slyšela. Úplně náhodně, když jsem hledala něco ohledně Kuroshitsuji musicalu. Hned jsem se do ní zamilovala a musela jsem tu skupinu jít zkoumat dál. (Má divný klip...)
Jedna z mých nejoblíbenějších... Nejvíc na ní žeru ten klip, to točení s mikrofonem a všechno. Jeden týden jsem si ji pouštěla i 40x za sebou.
Tuhlenstu mám moc a moc ráda. Taky jsem teď zjistila, že jsem před tím viděla úplně jiný klip... Doobré...
Jedna z těch sladčích, o trochu klidnějších. Navíc si můžu (a taky to dělám) zpívat celkem značnou anglickou část, která se dobře pamatuje.
A ještě jedna z těch sladčích. Tuhle poslouchám tak měsíc, od kdy mám konečně úplně všechny jejich písničky v mobilu, takže jsem tuhle objevila a taky ji naprosto žeru :D.
Takhle bych mohla pokračovat do nekonečna, ale... To by bavilo jen mě :D
* odkazy na youtube stávkují (opět), takže pořadí písniček:
1. Liar
2. Re:make
3. Et cetera
4. My sweet baby
5. Wherever you are
Odkazy:
Žádné komentáře:
Okomentovat