Někdo se zase nudil... :D

Tak tohle mi Šajda poslala odpoledne... Psaly jsme si přes fb, já byla na mobilu... Tak mi tak píše, že mi posílala odkazy na videa, tak ať se na to pak mrknu... Já jsem to samozřejmě nevydržela a tak mi ty odkazy musela poslat znovu na mail, abych se na to mohla mrknout už na mobilu (původně mi to posílala na icq a tomu se v mobilu bráním). Pak musela odejít. Zapla jsem odkaz a musela jsem čtvrt hodiny čekat, než se mi načte 46 minutový video :D (no dobře, minimálně 5 minut jsem čekat musela...), to jste měli vidět, jak jsem u toho nadávala a povzbuzovala tu narůžovělou linku, aby se posunula blíž ke konci a já se na to mohla konečně v celku podívat. Nejdřív jsem viděla 7 sekund tohohle:

(po půl hodině bojování s nefungujícím videem se jí konečně podařilo to tam nahrát...)

No, myslela jsem, že z těch 7 sekund pojdu.... :D Dori má na sobě pyžamo kočky šklíby, který fakt miluju a chcu ho taky :D Noo, pokračujeme :D

odkaz

No, z tohohle jsem taky málem pošla...

A ještě jedno na závěr

odkaz

No tak to už byl úplnej konec :D Jak se ten borec bál odtáhnout ten závěs :D Pak ten borec bez trička a Taku-chanovo skákání na posteli se zvohlou hlavou, aby se nefláknul o strop :D Na koncu už nedal svou roli vážnýho herce a taky dostal záchvat smíchu (aspoň jsem nebyla sama... :D)

No, každopádně už se nemůžu dočkat Pinocchia, TAK AŤ SI DO HÁJE POHNOU S TÍM VYDÁVÁNÍM DVD A AŤ TO NĚKDO CO NEJDŘÍV DÁ NA WEB!!! :D

(jinak jak jste si ráčili všimnout, ty videa si ze mě dělaj srandu, protože jedno tam jde dát a další dvě ne, takže super...)

Edit 31. 12. 2011

Tak vyslyšeli mé přání a už je DVD ke stažení :D

Odkaz pro jistotu zde:

(kdo nezná, tak se musí přihlásit na livejournal, případně pište do komentářů...)

http://how-amuseing.livejournal.com/90997.html#cutid1

Pár poznatků ze svátků...

Takže, jak jsem si užila vánoce? Jo, tuhle otázku jsem slyšela už aspoň 10x. Krom toho mi přálo přibližně 30 lidí k vánocům (no jo, to je tak, když zpíváte ve sboru na vánoce :D) a tak dále, a tak dále. Asi sem nebudu psát přesný výpis toho, co jsem všechno dělala, protože to by to bylo na dlouho... K večeři jsme měli 3 ryby na 4 způsoby :D Fotřík kapra, maminka pangasia a já s bratrem lososa v citronu obalenýho v mouce a osmaženýho na másle (maminka ho pak ještě normálně obalila a usmažila, to je ten 4. způsob...). Ten losos se mi poved, akorát tam byla spousta kostí :D. No, pod stromečkem toho nijak moc nebylo, abych pravdu řekla, navíc jsem o většině dárků věděla. Jediná věc, o které jsem nevěděla byl řetízek (maminka si nemůže vzpomenout, jestli je stříbrnej nebo ocelovej :D). Ale měla jsem tam, co jsem chtěla (taneční podložku, knížku - kterou jsem si sama koupila :D - a pár dalších věcí. No, celej večer jsem se musela nutit k tomu, abych nic nejedla. Moc mi to nešlo. Vzala jsem si jeden kousek cukroví, pak druhej a třetí. Pak jsem si dala pauzu a pak jsem si dala čtvrtej. Následně jsem musela jít na taneční podložku. Ne, nesnažím se zhubnout, ani nedržím mučivou dietu, jen jsem se nesměla přežrat, protože pak se mi špatně zpívá (roky ověřené, přece jen už zpívám... 8 let? Každý rok...). Ve čtvrt na devět jsem vyrazila z domu. Samozřejmě, že jsem tam byla moc brzy, no... Nevadí :D. Pak přišlo přání, rozezpívání (jo, už vyprávím podrobný popis toho, co jsem dělala :D) a šli jsme na to. Naneštěstí jsme si nestihli přezpívat žalm, takže jsme šli rovnou na ostro. Zpívá se jednou do roka, takže vážně sranda :D. Musím uznat, že se nám to celkem povedlo. Žádný větší kix jsem nepostřehla a to se často nestává. Jinak jsem nad tím tak přemýšlela a zjistila jsem, že už si ani nepamatuju, co jsem dělala, když jsem ještě nezpívala každé vánoce v kostele. Nějak si nedokážu představit, že bych nezpívala.... :D Noo, pak jsem zamířila domů a mohla se konečně přejíst :D Babička mi dala kus lososa, co dělala ona (ten můj byl lepší! :D) a já jsem si k tomu navalila hromadu salátu a zasedla ke komplu. Přibližně v půl 11... :D Noo, původní plán byl ten, že zapnu kompl, mrknu se na film a půjdu spát. Jenže jsem zapla net a tam tuna přání k vánocům, 4 emaily kolem Gymplosu a tuna dalších blbostí, takže jsem se k filmu dostala ve čtvrt na 12. Bezva. Pustila jsem si už po druhé tento týden Koikyokyusei a i když jsem některé části přeskakovala, protože jsem chtěla jít co nejdřív spát, opět jsem si to užila :D. Je to prostě úžasnej film. Noo, pak jsem šla kolem půl 1 spát a ráno jsem stávala v 7. Sranda. Dala jsem si tiramisu od včerejška, což mě trochu probralo a letěla na zkoušku. Pak znovu zpívání, ale tentokrát bylo víc kixů, jako vždycky po ránu... Noo, každopádně Magda (malá dcerka našich dvou hudebníků) dostala od Ježíška obrovskou hadrovou panu, která byla skoro větší než ona. Seděla s ní vedle Ctibora (její otec a náš bubeník :D) a ten si tak vzal tu panenku, začal ji chovat, houpat ji na kolenou a hrát si s ní. Jana se na to tak dívá (jeho manželka, hrála na... ehm... no... trombón? ten nástroj fakt nepoznám :D vypadá to skoro stejně jako klarinet, ale má to vyšší tóny... a jinej plátek, no to je jedno) se na to tak dívá a říká nám. Hmm, máme málo dětí, tak jsme si pořídili ještě čtvrtou holku... :D Každopádně Ctibor tam pořád dělal spoustu blbostí a já z něj vždycky nemůžu :D

Noo, přišlo čtení, tak jsme si s Markétkou sedly. Sedíme tak 30 sekund, najednou čtení skončí a Markétka říká: "Hele, nemáme teď náhodou zpívat?!"" vymrštíme se do vzduchu, popadneme noty, vytáhnem a zpíváme žalm. Bezva :D Chtělo se mi strašlivě smát a jí taky, ale obě jsme věděly, že se nesmíme smát, jinak by nám to ujelo a pokazily by sme to ostatním. Zmákly jsme to :D Profesionální přístup :D

Jdu tak s Kubi z kostela a říká: "Tak co mamka, už to má?" (moje matka je těhotná...) "Ne, ještě furt nic." "No jenom že prý už nějak 25. jela a pak se prý vracela nebo co mi to řikali..." "Fakt? Že o tom nevím... A to sem byla doma... Zajímavý drby, co se člověk nedozví! :D" (ano, malá vesnice, lidi si rádi vymýšlejí :D)

No, odpoledne jsme jeli k babičce. Poslouchat blbý kecy o ničem od dědy mě vždycky stráášlivě baví, takže jsem si pro jistotu vzala dvě knížky a mobil se sluchátkama (když si to nevemu, vždycky tam chcípám nudou). Každopádně jsou tam pokaždý dobrý hlášky, jenže já si to nikdy nepamatuju. Jedu v autě a říkám: "Doufám, že nebudou ptáčky, ty fakt jediný nesnáším..." A co bylo k večeři? Ptáčci... Fotřík: "Hmm, taks to s těma ptáčkama trefila, no..." Řeší děda bratranca: "Tak jsem se ho ptal, co holky a furt mi řiká, že nic..." Teta: "To je zajímavý, že je teda furt v čudu..." Já: "Tak ještě ses neptal, co kluci, že..." :D Sedáme do auta a fotřík nakládá do auta dva demižony. Jeden dává do předu na sedadlo a připoutává ho pásem. "To je zajímavý, že mě řekneš, že se připoutávat nemusím, že je to kousek (dal tam špatně sedadla a měl pás pod něma) a demižon tady připásáváš..."

Jedeme v autě a je tam spousta zatáček. Položila jsem sáček s rýží a ptáčkama za zadní sklo a bratr drží hrnec s omáčkou v ruce. Já:"Tak myslím, že máš rejžu s ptáčkama po celým autě..." Bratr: "Nemám tam dat ještě ten hrnec, ať to máš pěkně naservírovaný na zadním skle?"

Byla tam spousta dalších hlášek a to mnohem lepších, ale moje skleróza nezná meze, že :D Každopádně jsem se na konci celkem slušně pobavila :D

P. S.: Mimochodem, tympány (takový ty bubny) se dají ladit a dokonce dokážou být rozladěné (a dokonce jsem to poznala sluchem, to je prostě hustý :D). Nejvíc mě dostává pohled na Ctibora jak s takovou tou věcí na povolování šrobů povoluje takový ty šrouby na tympánech a ladí je :D Joo, miluju ty paličky... Nejlepší jsou gumový, s těma jsme se vždycky s holkama na zkouškách u nich mlátili do hlavy :D

Tak šťastné a veselé!!!

Tak jako každý rok píšu vánoční člának :D. Letos je to však se mnou špatné, protože netuším, co mám psát. Takže jen menší přání.

Ať přežijete svátky ve zdraví a v klidu (doufám, že nikomu nezaskočí kost a nebude muset do nemocnice). Teké vám přeji, ať jsou to opravdu svátky klidu a pohody a ať si je pořádně užijete. Jinak ať se vám vyplní všechny vaše přání a ať pod stromečkem najdete alespoň jednu věc, po které jste toužili. Ať se moc nepřežerete cukrovím a není vám z něj pak blbě a ať na vás zbude nějaká čokoládka z vánoční kolekce (ne jak u nás, že už jsou dvě sežraný, čokoládku jsem neměla ani jednu a banánky v čokoládě tři a už tam nic není... Ještě, že jsme včera koupili dvě další... Aneb maminka se rozhodla postavit stromek před tejdnem... :D). No prostě se mějte a pořádně si to užijte, protože vánoce jsou jen jednou do roka!!! :D

Ještě jedna vánoční - nejdou mi sem házet videa...

Tak jsem tak prohlížel starý články...

K výročí mých sto článků za rok jsem si tak projížděla všechny články, co tady na blogu mám (ne, že bych si je četla, to bych z toho byla moc zhnusená...). Náhodou jsem tak najela na tento článek. Noo... Když jsem si to tak četla, nevěřícně jsem na to zírala a fakt nechápu, že jsem tohle mohla před rokem napsat... Ehm, jsem sebou vážně pohoršena (nevýhoda čtení svých starých článků... I těch nových :D)... No, tak to shrneme.

1. "Přála bych si lepší zdraví než mám teď" No. Někdy na jaře mi zjistili, že jsem pravděpodobně prodělala mononukleózu. Pro neznající v rychlosti shrnu podstatu. Jste pořád unavení, náchylní na nemoci, zjistili mi, že mám v háji játra, střeva a slezinu, takže jsem do sebe pak další půlrok házela 8 vitamínů za den. Měla jsem taky speciální dietu, která zapříčinila to, že jsem nesměla jíst čerstvé pečivo, nic smaženého a prostě nic s tukem, nesměla jsem jíst ani čerstvou zeleninu a ovoce, jen vařené maso a tak dále a tak dále. Prostě jsem nesměla jest skoro nic, shrnem to. Jinak jsem taky půl roku měla zakázáno chodit do těláku a nesměla jsem mít žádnou větší fyzickou zátěž (noo, sice jsem pak dva týdny na to slezla dvě skály a ušla přibližně 15 kiláků, ale pak mi bylo tak blbě, že jsem myslela, že nedolezu k autu... :D Jinak dramoš a trsání celej den se taky nepočítá... :D). Taky jsem musela mít co tři hodiny menší svačinku a rychle jsem se unavila a taky mi nařídili, abych se nedostala do depky (super nařízení, že? :D). No, takže takhle to dopadá, když si někdo stěžuje :D

2. "Také bych si přála, aby se můj život aspoň trochu změnil." No, další věc. Chtěla jsem změnu, tak ji budu mít. Rodiče si pořídili další dítě. Čekáme ho každým dnem. Bude to prý holka a bude se jmenovat Petruška (jak strašné jméno. Rodiče vážně nemají vkus a nenechají si to vymluvit. Kluk se měl jmenovat Sebastian *nátlak mě a bratra, jinak ani nevěděli, že to jméno je v kalendáři...*, jenže to asi bude holka, takže zas nic). No, myslím, že těch změn je až až.

3. "3. Potřebovala bych i víc štěstí.." No to je blbost, kdo by ho nepotřeboval?!

4. "Potřebuji lepší a především chytřejší mozek s velkou kapacitou, abych do něj mohla narvat všechny ty vědomosti co se mi do toho starého už nevejdou..." No, kdybych tam furt neukládala blbosti, možná by se mi tam ty podstatný věci vešly, ale já si nedám říct... :D

5. "Nějakou dobrou příležitost, které bych mohla využít k mým lepším zítřkům..." Myslím, že příležitostí jsem měla dost a většinu jsem promarnila... Hmm...

6. "Samozřejmě asi jako všichni víc peněz..." No, myslím, že letos jsem na tom peněžně ještě hůř než minulej rok (neměla dávat 600 za knížky k vánocům a spoustu dalších blbostí...). Hospodářská krize se projevuje... A bude hůř.

Takže asi tak.

Poučení: Nepřejte si stupidní přání a blbosti... Myslete na následky toho, co si přejete (viz bod 2). Jak vidíte, mně se to nevyplatilo

Tak si taky ukradnu 90 otázek :D

Tak jo, tak tady vidím Bábu a VelííQ s dotazníkem, tak proč si ho taky nevyplnit, že? :D

1. Celé jméno: To sem napíšu a hned budou všichni vědět kdo jsem, né? :D

2. Prezdívky: Kláša, Kakšó, Flaška...

3. Narozena : 10. 6. 1995

4. Místo narození: Brno

5. Znamení: Blíženci

6. Pohlaví: Žena

7. Moje škola: Osmileté gymnázium

8. Moje třída: sexta-šestá-druhák?

9. Krajina: Lesy, hlavně miluju přírodu ve tmě když svítí měsíc a hvězdy a všude je ticho a klid, to fakt miluju :)

10. Město: No to tak :D

11. Barba vlasů: Taková divná hnědá

12. Délka vlasů: Pokud mám mega afro tak po ramena, jinak kousek pod ramena :D (záleží na momentálním zvlnění a na tom, jak se vlasům zrovna chce... :D)

13. Barva očí: Hnědá

14. Poznávací znak: Afro a to, že mi pořád hrabe... Jo, mě fakt poznáte :D

15. Brýle: Takové pěkné tmavě modré s nějakými ornamenty na nožičkách, jo, mám je ráda! :)

16. Piercingy: Ne, nechci...

17. Tetovaní: Ne,

18. Pravačka/levačka: Pravačka

19. Moje výška: Myslím 172 cm?? Hmm...

20. Moje šířka: Takový věci se neříkají :D (sama to nevím :D)

21. Přítel: Zatím ne

♥ První..:♥

22. Moje první nej kámoška: Hmm... Tak zřejmě Veronika, kterou znám už od svých 2 let a ještě pořád si s ní mám co říct, i když každá máme úplně jinej život a zájmy. Každopádně se nijak moc nezměnila a ještě pořád má skvělej charakter, i když ho už mnozí nevidí.

23. První cena: Nemám nejmenší páru :D

24. První sport: Hmm... Tak hyperaktivní malý dítě provozuje skoro všechny sporty, že? Takže nevím, co byl ten můj první :D

25. První zvíře: Noo, tak záleží na tom, co se počítá. Zřejmě moje kočka Jůlinka (jinak jsem měla ráda naše prasata, králíky a slepišky občas taky, jo a telátka u babičky v práci byly úplně nej :D :D)

26. První dovolená: Hmm, to kdybych věděla... Asi poprvé jsem byla v Jedovnicích a to s Veronikou a její rodinou a tou mou... Mě byly max tři, takže jí 4... :D Jinak v zahraničí jsem byla poprvé v 6 letech na Kanárských ostrovech... Tam to byla bomba!!! :D

27. První koncert: Netuším... Koncerty moje rodina moc nemusí, takže s něma jsem asi nikde nebyla (kulturní barbaři... Nezapadám tam :D) a jinak si to nepamatuju.

♥ nej :♥

28. Film: Hah, těch je a pořád se to mění. Z těch amerických asi Sweeney Todd, i když už jsem ho neviděla snad rok a už mě to nijak zvlášť nebere, ale na starou posedlost se nedá zapomenout. Jinak teď se spíš soustředím na tu japonskou kulturu, takže smůla... Hmm, navíc nevím, co se všechno počítá do filmů, ale prostě miluju Black and white...

29. Tv program: Prima Cool

30. Barva: Fialová je nejlepší!!!

31. Zpěvák: Hmm, tak těch mám víc. Líbí se mi, jak zpívá Hugh Laurie (svůj blues :D), jinak mě prostě dostává skupina One Ok Rock a její hlavní zpěvák má strašlivě zajímavej hlas. Dál skvělej hlas má Yuya Matsushita (doufám, že jsem to jméno nenapsala blbě, protože už je to dlouho, co jsem ho naposledy psala) a Kazuki Kato. Oba mají stejnej problém - nevyužívají ho v písničkách, kde by vyniklo jejich nadání a zpívají moderní sračky, který fakt moc nemusím (hlavně kvůli tomu, že tam nic nepoznáš a zpívat je může skoro každej... Ughr..)

32. Zpěvačka: Teď jsem zapomněla, jak se jmenuje! :D

33. Skupina: One Ok Rock, Paramore

34. Písnička: Hmm, tak Core Pride od Uverworldu, jinak snad všechno od One Ok Rock,

35. Sladkost: Čokoláda

36. Chlast: Čaj :D Pokud možno sypaný, senchu (to je japonský zelený), bílý čaj, tak různě, nesmý být moc hořký a ty ovocné v sáčcích už taky moc nemusím...

37. Restaurace: Nezájem

39. Herečka: Tak dejme tomu Helena Bonham Carter

40. Oblečení: Moje károvaná košile

41. Boty: Moje crossky se Sebbym a Grellem :D

42. Předmět v škole: Hmm až si to bude někdo ze školy číst, tak si bude ťukat na čelo, ale nejvíc mě momentálně baví děják a zemák (ale ty písemky a zkoušení mě tam nebaví :D)

43. Kniha: Daň peklu (tomu, kdo mě zná to muselo být hned jasné :D)

44. Časák: Gymplos!!! :D

♥PRAVE TED:♥

45. Citim: Kokos

46. Vidim: Reklamu na nažehlovačku

47. Potrebujem: Přestat jíst ten kokos

48. Sem: V pokojíčku, válím se na posteli a na nohách mám noťas :D

49. Jím: Kokos

50. Pijem: Nic

51.Chcu: Pustit si další písničku

52. Dělám: Pustila jsem si další písničku a pokračuju v tomhle dotazníku

53. Poslouchám: Tohle

Moje Budoucnost:

54. Děti: Adoptované 3 - asiat, černoušek a nějaký běloch (pohlaví nevím :D), vlastní žádné... (hmm asi mě ovlivnil náš zeměpisář a jeho teorie o přelidněné zemi a bla, bla, bla.

55. Svatba: Nevím, záleží na tom, jestli bude manžel a jak budeme bohatí :D

56. Auto: Je mi to jedno

57. Město: Důležité je, aby se mi tam líbilo :D

Můj vysnění muž xD

58. Vlasy: Delší (to je podmínka... ne moc, ale nelíbí se my vlasy na ježka... Neměly by být ani po ramena, ale prostě trochu delší :D), pokud možno hnědé nebo černé, ale na tom zas tak moc nesejde, že?

59. Délka vlasů: Aha... No tak viz předešlá otázka :D

60. Oči: No, tak buď hluboké modré nebo hnědé, černé... No zelenoocí se mi moc nelíbí, ale co...

61. Výška: Pokud možno, aby byl o kousek vyšší než já :D

62. Rozkosny abo sexy: Od každého kousek :D (podle mě je to propojené... :D)

63. Romantikus bo priřirozený: Taky obojí

64. Tlustý bo chudý: Tak akorát

65. Hravý bo vážný: Kompromis

66. Něžný bo vášnivý: Opět od každého trochu

67. Sukničkář bo věrný: Věrný

68. Problemář bo Mr. ticho: No, ani jedno z toho se mi moc nezamlouvá :D

Uz sem někdy:

69. Políbila cizího člověka: Hmm, tak to je zajímavá otázka, ale mám pocit, že ano...

70. Chlastala: Zatím se mi nepodařilo opít do němoty, no dobře, prostě jsem se nikdy pořádně neožrala (všichni to plánují na naše hody, že mě tam vožerou... Hm... Tak uvidíme :D)

71. Fajčila: Ale jo, zkusila jsem vodárnu a doutník. Cigaretám se vyhýbám obloukem. Ani jedno se mi nelíbilo a nezachutnalo mi to. Jsem naprosto proti tomu!!!

72. Zdrhla z domu: Noo, tak teoreticky ne...

73. Si něco zlomila: Ne... Vlastně jo! Nehet!!!

74. Chodila s chalanom: Prakticky zřejmě ne...

75. Zlomila někomu srdce: Dost o tom pochybuji :D

76. Pohadal s nekym: Samozřejmě

77. Plakala: Asi jako každý :D

78. Někoho zabila: Člověka zatím ne :D

79. Byla zamilovana: Samozřejmě

Věřím v...

80. Boha: Ano, jsem křesťanka a nestydím se za to!

81. Zázraky: Tak to se tak nějak předpokládá :D

82. Lásku na první pohled: Občas :D

83. Duchy: Noo, ani ne...

84. Mimozemštany: Ne, nesnáším sci-fi... Fuj...

85. Nebo a peklo: Jasně :D

86. Polibek na prvním rande: Na to se dá věřit?!

87. Anděly: Joo, ten můj anděl strážnej se o mě pěkně stará :)

88. Moje druhé já: Konverzace sama se sebou je u mě dost častá... Nadávat vlastnímu mozku je taky dobrý... :D

89. Horoskopy: No, ne :D Už jsem z toho vyrostla :D

90. Někdo okom vím že ho chci a nemůžu ho mít: Jasně, napíšu to sem, na někoho zapomenu a co pak?!!

:D Tak konec... Zmákla jsem to...

Co se do receptů nevešlo...

No tak původně jsem se celý týden měla flákat učit, protže jsem byla doma nemocná. Místo toho jsem s babičkou pekla cukroví a bratra to napadlo fotit. A vzhledem k tomu, že mě to focení chytlo, tak jsem fotila :D No a vzniklo z toho tohle. Jsem mrtvá, nic neumím a v pondělí jdu do školy, ale máme napečené cukroví... Tady ještě pár exklusivních fotek :D

Ten bordel mluví za vše :D

Exklusivně pro Cassie (nejsi jediná, koho to napadlo :D)

Tak jsem se trochu nudila, no...

A moje umělecké dílo (i s mým mega palcem od nohy). Kdyby mě furt babička nepopoháněla, ať makám a nehraju si, víc bych si s tím pohrála a třeba by to vypadalo líp :D Ale bavilo mě to :D Takže asi tak :D

Mimochodem, je to můj 100 článek za tento rok *musí si pogratulovat, páč je úplně hustá a nikdo jinej to za ňu neudělá* :D Nevěřila bych, že jsem jich tolik napsala... Hmm :D)

Kokosky

A přichází poslední recept z mé sbírky a to moje milované kokosky!!!

---

Ingredience:

6 bílků

400 g krystalového cukru

+ 150 g kokosu (pokud by se vám to zdálo málo husté, můžete ještě trochu přidat)

Postup:

Z bílků vyšleháme sníh, pak přidáme cukr a na vodě sníh vaříme (při tom šlaháme šlahačem). Šlehání trvá dlouho, sníh musí být opravdu hustý, pevný. Po tom, co zvládneme udělat takový sníh přidáme kokos. Na plech s pečícím papírem dáváme lžičkou hrudky (kokosky, ne moc velké). Pak pečeme na 150°dokud nezrůžoví. Po vychladnutí je to hotovo :D

Po upečení :D

Marokánky

A přichází můj nejoblíbenější recept (jak já je žeru... :D)

Ingredience:

1/4 litru mléka

140 g mletého cukru

200 g ořechů

200 g kandovaného ovoce

80 g másla

50 g hl. mouky

* čokoláda na vaření a ztužený tuk (příp. čoko poleva)

Postup:

Nasekáme ořechy a ovoce na hrubo. Do kastrólku dáme mléko, máslo a cukr a necháme chvíli povařut. Pak přidáme zbytek ingrediencí a opět necháme chvíli povařit. Na plech s pečícím papírem uděláme z těsta malé placičky a následně pečeme na 150°, opět nevím jak dlouho. Mělo by to trochu zhnědnout. Po vychladnutí namáčíme v čokoládě z jedné strany a necháme zatuhnot.

Před upečením

Po upečení

A finální verze :D

Sandokanovy oči

A jeden starý recept. Opět čokoláda :D

---

Ingredience:

120 g ztuženého tuku

5 tyčinek Ledové kaštany

120 g mletých ořechů

200 g cukru

1/4 deci mléka

1/2 deci rumu

papírové košíčky (malé)

*lentilky nebo ořchy nebo co chcete

Postup:

Roztavíme ztužený tuk s tyčinkami. Nachystáme si papírové košičky na nějaký tác nebo tak něco a na spod nalejeme malou lžičku čokolády (my doma na to máme takovou vychytávku. Naléváme to tam malou konvičkou na mléko, je to rychlejší) a necháme zatuhnout. Mezi tím si připravujeme nádivku. Všechny zbylé ingredience smícháme v hrnci a 5 minut vaříme ve vodní lázni (nebojte se na začátku toho, že se vám to nechce spojit a přijde vám to moc husté). Pak malou lžičkou dáváme směs do košíčků a následně zaléváme čkoládou. Na horu můžete dát lentilku nebo třeba ořech, případně nic, že... Další verzí je například to, že se přidá ještě bílá čokoláda a jednu vrstvu zalejeme černou a druhou bílou čokoládou, jak chcete :D

Tady nemám finální foto...

Linecké těsto 3. - Vořechy

Ták a přichází poslední část vašeho lineckého těsta :D

---

Ingredience:

1/4 kg hladké mouky

400 g cukru

600 g másla

2 vajíčka

4 žloutky

+cca 200 g mletých ořechů (úplně na jemno...)

+Nutela

+Čokoláda na vaření rozpuštěná s tukem na vaření, příp. čoko poleva

+tak dejme tomu 40 g kokosu (prostě trochu kokosu...)

+speciální formičky, třeba na tlapky, nebo ty ořechy, nevím, jestli to někdo vlastní

Do již dříve zpracovaného těsta přidáme ořechy a tentokrát nevyvalujeme, ale mačkáme do kokosem vysypaných a před tím vodou navlhčených formiček. Natlačíme to tam jen po okraj, položíme na plech a upečeme na 170°opět to musíte poznat... Ještě teplé vyklepáváme z formiček a necháme schládnout. Následně mažeme nutelou a slepujeme dohromady. Z jedné strany to pak namočíme do čokolády a hned na to špičku namočíme do kokosu a necháma stuhnout. A je to hotovo :D

Rvaní do formiček :D

Upečené (pod tím jsou upečená a slepená čokokolečka)

A závěr :D

Linecké těsto 2. - Čoko kolečka?

Takže je tu další recept, na které vám stačí třetina lineckého těsta. Hmm, původně jsem chtěla vymyslet nějaký superhustý název, protože tohle je v podstatě můj vynález, ale nejsem kreativní v poslední době a nemám čas, takže smůla :D. Jdeme na to.

---

Ingredience:

1/4 kg hladké mouky

400 g cukru

600 g másla

2 vajíčka

4 žloutky

(to je ta druhá třetina těsta, kterou jste si měli nechat, nemusíte dělat další...)

+ tak 60 g kakaa (aby to bylo správně černé)

+ Nutela (nebo něco na ten způsob)

* kdo chce čokoláda na vaření roztavená s tukem na pečení, případně nějaká ta poleva

* nějaká ta ozdoba podle uvážení

Postup:

Do již dříve připraveného těsta (viz článek linecké) přidáme ještě kakao. Opět rozválíme na pomoučeném válu na asi tak 2 milimetry tlustý plát. Být vámi, tak si vyberu nějaký jednoduchý tvar vykrajovátka, já si vybrala kolečko... Vykrájíme, dáme na plech s papírem a upečeme. (a teď přichází ta chvíle, kdy se vám bude hodit váš naměřený čas pečení lineckého... Pokud nevíte, jak dlouho jste linecké pekli, případně jste ho nepekli, máte smůlu a musíte zkoušet, hlídat to... No ono to jde poznat, já to taky zmákla a nepřipálila jsem to :D). Po vychladnutí namažeme spodek nutelou a slepíme s vrchem (pokud máte kolečka jak já, tak prostě slepíte kolečka k sobě...). Kdo to chce mít úplně nejlepší ještě vrch polije čokoškou (mini lžičkou to tam naleje a rozetře to) a případně tam može dat aji nějakó tu ozdobu (hantec se projevuje... :D), já tam dala kósky kandovaného ovoce. Tak se mrkněte sami :D

*Hvězdičky nejsou nezbytné

Toho, že je to barevný si nevšímejte, zbylo mi těsto :D

S čokoškou

A dozdobíme :D

Linecké těsto 1. - linecké

A začínáme s lineckým. Aby jste pochopili ten názec, z toho jednoho těsta se dají udělat 3 různé věci, takže z té jedné mega dávky si to pokud možno rozdělte na tři části a pak každou část zvlášť zpracovávejte :D

---

Ingredience:

1/4 kg hladké mouky

400 g cukru

600 g másla

2 vajíčka

4 žloutky

(případně trocha citronu a citronové kůry, jak kdo má rád)

Postup:

Vš zpracujeme do těsta, pořádně propracujeme, musí se vám to dokonale spojit. Necháme stuhnout v lednici (nej je to dat do sáčku a pak to dat do ledničky). Z těsta vezmeme jednu třetinu na linecké. Rozválíme na pomoučeném válu? na asi tak... noo 2 milimetry tlustý plát? No tak nějak přibližně... Ať to není moc tlusté a ani moc tenké, to by se pak špatně dělalo. Vyberte si nějaké vykrajovátka, my děláme třeba kytičky, hvězdičky (s dírama, aby to bylo hezčí :D) a k tomu kolečka na spodky. Z těsta vykrájíme požadované tvary, dáme na plech s pečícím papírem a upečeme na 170°. Opět nevím, jak dlouho, tak, aby těsto nebylo ani načervenalé, jakmile jedno linecké začne trochu červenat, už to vyndejte. (je dobré si to pak časově změřit, aby jste to věděli i u jiných receptů... (to poznáte...) Po vychladnutí mažeme spodky marmeládou (nějakou hustou, pokud možno kyselejší, takže rybízová, lesní plody a tak, ale opět podle chuti. Na závěr kdo chce může posypat cukrem... Konec :D

Těsto :D (a binec kolem...)

Kolečka... Hmm, asi jsem zapomněla finální fotku... Nevadí... :D

Černý suchar

A je tu další recept... U tohohle jsou opravdu exklozivní fota... Doufám, že vás neodradí vzhled tohohle cukroví, protože je to chuťově dobré a jednoduché na postup :D

---

Ingredience:

140 g mletého cukru

2 vejce

100 g krájených ořechů (na hrubo, nejlepší je je rozdrtit válečkem...)

100 h rozinek

trochu kakaa nebo skořice

lžičku jedlé sody

trochu mouky dle potřeby

Postup:

Všechno to smícháme dohromady a pak přidáváme hladkou mouku. Těsto by se nemělo lepit. Až se nebude lepit, vyválíme z něj 2 šišky a dáme na plech s pečíčím papírem. Pečeme v troubě na 170, dobu nevím, musíte zkoušet a čekat. (uvidíte na fotce, jak by to mělo vypadat po upečení)

Ještě za tepla krájíme na plátky, které pak vyválíme v mletém cukru a je hotovo!

Těsto

Moje exkluzivní fotka - jediná :D

Před upečením :D (co vám to připomíná? :D)

Po upečení :D

A závěr :D Takhle to má vypadat :D

Kokosové kuličky - Vánoční cukroví

Nejdříve začneme kuličkama. Je to snad nejjednodušší recept, co vůbec mám. Jsou dva druhy - černé a bíle (kuro to shiro :D nééé). Každý druh se dělá trochu jinak. K těmhle kuličkám nemám pořádné fotky (zdechla mi ta paměťovka a pak to babička zmákla beze mě to uválet v kulky...), ale neva... Jdem na to...

---

Černé kuličky:

Ingredience:

3 bílky,

150 g kokosu

150 g másla

90 g kakaa (to můžete podle voka, jak říkala prababička... Ona nikdy nic moc nevážila a házela to tam podle vlastních hrstí :D)

60 g mletého cukru

Postup:

Všechno smícháme dohromady (máslo by nemělo být betonové ani úplně roztavené - nestrkejte to do mikrovlnky, bude se vám to blbě dělat, mělo by mít tak pokojovou teplotu, takže si ho předem vytáhněte) a propracujeme, aby se to všechno spojilo. Pak je nejlepší nechat to do rána v ledničce. Následně válíme menší kuličky (podle vašeho uvážení, ale koule ve velikosti ping pongových míčků nejsou dobré...) a pak kuličky vyválíme v kokosu (aby nelepily) a necháme stuhnout v chladu a je hotovo!

Bílé kuličky:

Ingredience:

100 g másla

2 lžíce rumu

40 g mletého cukru

2 žloutky (doufám, že jste si je nechali od těch černých kuliček...)

130 g kokosu

Postup:

Všechno smícháme dohromady (máslo by nemělo být betonové ani úplně roztavené - nestrkejte to do mikrovlnky, bude se vám to blbě dělat, mělo by mít tak pokojovou teplotu, takže si ho předem vytáhněte) a propracujeme, aby se to všechno spojilo. Pak je nejlepší nechat to do rána v ledničce. Následně válíme menší kuličky (podle vašeho uvážení, ale koule ve velikosti ping pongových míčků nejsou dobré...) a pak kuličky vyválíme v kokosu (aby nelepily) a necháme stuhnout v chladu a je hotovo!

Tam toho nad tím si nevšímejte :D

Klášino vánoční cukroví

Takže a je to tu... Kláša se definitivně zbláznila... No dobře, no... Takže, týden jsem se "flákala" doma (byla jsem nemocinkaná :D) a co jsem celou tu dobu dělala? Napíšu vám můj den:

1) probudila jsem se a něco jsem se učila

2) šla jsem dolů k babičce jí pomáhat s obědem

3) naobědvali jsme se a šly jsme dělat cukroví

4) většinou jsme skončily tak kolem 5, tak jsem se pak pohádala s fotrem (a nebo jsem si s ním normálně povídala, jak kdy :D Maminka je v nemocnici *ještě furt=pro Bábu* , takže s tou jsem se hádat nemohla...), pak většinou zasedla ke komplu a něco jsem tam dělala, připadně ve středu jsem se začala dívat na Durarara, pak jsem zjistila, v polovině 3. dílu, že je to strašná blbost a tak jsem se místo toho začala dívat na Ao no exorcist... Jo, můžu jen doporučit, je to skvělé anime (jsem momentálně u 16. dílu - chybí mi jich 8 + nějaké přídavky a tak). Jinak tam mě zase dostalo to, že úvodní písničku zpívá Uverworld, kterej miluje Dori, já jsem od nich slyšela skoro všechny jejich desky (asi tak 3, jak to mám ve zvyku), ale pak jsem přišla na to, že mě tak nedostávají jako One Ok Rock a zabalila jsem to s něma. Každopádně Šajda je má celkem ráda a musím uznat, že po tom, co jsem jejich písničku viděla přeloženou, mají hodně dobrý texty.... No, vraťme se k věci...

Prostě jsem pekla, pekla a ještě jednou pekla. S babičkou... Navíc jsem to začala fotit a skončilo to tak, že jsem fotila každou blbost (tzn. spikla se proti mě moje paměťovka (opět), vymazala mi všechny obrázky a v idea a já to tam musela rvát všechno znova... Grr, to už mě fakt štve :D). A tak mě napadlo, že bych mohla udělat kuchařku... A tak proč ne, že? Takže za ty 3 dny máme 10 druhů... Byla to makačka, páč to děláme pro celou rodinu, takže sranda... Ale zmákla jsem to. No, z toho vyplývá, že sem bude přibývat každý den jeden recept. Tak jsem zvědavá, jestli to někdo podle mě upeče. Ty recepty jsou ještě od mé prababičky (jako malá jsem s ňou pekla víc než babička, takže to teď taky umím víc než ona :D Sranda :D), takže jsou to staletími ověřené recepty, které se u nás dědí z generace na generaci :D. Tak jdu na to :D

Tak jako fakt sranda :D

Tak jsem si tak pustila úplně neznámé anime (ani jsem se nedívala, o čem to je), dívám se na to ve slovenštině (s titulkama sk). Tak zatím to celkem jde. Dívám se na to, pořád mě někdo ruší, takže na konec prvního dílu se dostanu až hoodně pozdě a když se konečně dočkám, najede tam na mě závěrečná písnička. Slyším dva takty a řikám si: "Tohle znám!" a pak mi dojde, že to zpívá Yuya:D No jo, Japonsko je opravdu malý a cesty osudu jsou nevyzpytatelné :D

To anime se jmenude Durarara, jen tak mimochodem...

Když se tak dá 18 zpěváků dohromady

Ani nevím, proč jsem se rozhodla o tomhle napsat. Prostě jen jedna z mnoha písniček, které mě dostaly. Tuhle písničku jsem našla u Mayi. Pustila jsem si ji a říkám si "No, dobrý....". Pak jsem si ji (a tu druhou) pustila ještě několikrát a začala mě zajímat. Je to zřejmě především kvůli tomu, že jsem takový hudební nadšenec a všechno tak ráda zkoumám. Každopádně, když se sejde 18 zpěváků, kteří se domluví a zvládnou nazpívat jednu písničku všichni dohromady, případně celý cédko (nevím, jak přesně to mají udělané), tak je to vážně něco. Neříkám, že se mi líbí hlasy všech. Některé jsou hezčí, zajímavější, některé méně, ale tak už to bývá. Jak psala Maya, je to akce pro charitu a to se mi na tom taky hodně líbí. Opět srovnávání s jinými státy, já si myslím, že jinde by lidé nebyli tak schopní se domluvit, aby jich tam 18 přišlo a oni udělali něco dohromady. Občas jsou třeba i u nás takové akce, např. na vánoce, ale to dělají u nás umělci zase z trochu jiného důvodu (chcou ukázat lidem, jak jsou strašlivě hodní a bla, bla, bla...). Každopádně doufám, že někde seženu celý cédko a pustím si to všechno.... Hmm ach jo :D

Původně jsem sem chtěla vypsat, čí hlas se mi líbí, ale po tom, co jsem zjistila, že jsou to skoro všechny, jsem to zabalila :D

One Ok Rock

Tak jsem si tak vzpomněla, že jsem ještě nepsala článek o mé momentálně nejoblíbenější skupině, a to o japonské rockové skupině One Ok Rock. Poslouchám ji už skoro rock a pořád mě dostává, pokaždé mi dokáže aspoň o trochu zvednout náladu, i když písničky od nich většinou nejsou nijak moc optimistické, spíš naopak. Tak jedem na nějaký popis...

One Ok Rock

Název měl být původně něco jako One o'clock, prý proto, že se na zkoušky většinou scházeli v 1 ráno... Ughr, to bych asi zdechla... Hmm, nevěřím jim to, určitě si dělaj srandu :D. Vznikla v roce 2005, kdy se spolužáci ze střední, Ryota, Toru a Alex dali dohromady a rozhodli se založit kapelu. Chvíli po tom se k nim přidal i zpěvák, Taka. V roce 2006 v červenci vydali první mini-album s názvem One Ok Rock (nečekané, opravdu originální :D). Postupně jejich popularita začala stoupat. Po dvou letech sehnali stálého bubeníka, Tomuyu a následně vydali první singl Naihi shinshou. V roce 2007 v srpnu měli první tour po Japonsku.

Členové:

Taka (森田 貴寬 Moriuchi Takahiro) se narodil 17. dubna 1988 v Tokyu. Je to hlavní zpěvák skupiny. Než se do ní dostal, byl členem japonské hudební skupiny NEWS pod Johnny's Entertainment.

Toru (山下 亨 Yamashita Tōru) narozen 7. prosince 1988 v Osace je kytaristou skupiny. Občas dělá i doprovodný zpěv. Původně byl členem HEADS.

Ryota (小浜 良太 Kohama Ryōta) narozen 4. září 1989 v Osace je bassistou skupiny. Byl také členem HEADS.

Tomoya (神吉 智也 Kanki Tomoya) narozen 27. června v Hyogu je bubeníkem skupiny.

Aleander Oizawa, narozen 19. března 1988 v San Francisku byl kytaristou skupiny do roku 2009.

Pár zajímavostí:

Alex je Američan, původně. Byl to jeden z kytaristů, ale v roce 2009 musel skupinu opustit po tom, co byl zatčen za obvinění nevím za co (to jsem si nějak nepřeložila...). Každopádně na skupinu měl očividně obrovský vliv, protože třetina téměř každé písničky je v angličtině a jejich angličtina se dost zlepšovala (postupně), což se u většiny japonských skupin a zpěváků říct nedá...

Toru a Ryota byli původně členové hip-hopové skupiny HEADS, ve které s nimi původně byl i Uehara Takuya.

Proč je tak miluju?

Ano, jsem velice náročný člověk, co se hudby týče, i když se dokážu i podřídit. Aby se mi však něco hoodně líbilo, musí to splňovat většinu mých požadavků. U hudby jsou to tyto: Zpěvák musí umět zpívat (a já to poznám, protže mám dost slušný hudební sluch, i když sama nijak extra zpívat neumím, tak to prostě poznám... Zdědila jsem to po fotříkovi :D), což většina těch dnešních nesplňuje... Dál musí mít kapela zajímavé texty písní nebo jim alespoň nesmím moc rozumnět (když jsou o ničem). Proto se vyhýbám většinou českým kapelám a už mám problém i s těmi anglickými (začínám rozumnět textům). Důležité je i pro mě "pozadí". Prostě ta instrumentálka pod tím. Pokud tam dají nějaké electro nebo tak něco, tak už se mi to nelíbí, prostě potřebuji hudební nástroje (více, minimálně tak 3), které se k sobě hodí a navzájem se doplňují. Také na ně musejí umělci umět hezky hrát a musí to být něčím zajímavé. Pak taky styl hudby. u toho už zas tak extra náročná nejsem, ale prostě nemám ráda rap a hip-hop(nepovažuji to za gudbu, ale někteří jiní ano, tak to musím zmínit...), i když v přiměřené míře ho dokážu zvládnout (když to není v celé písničce a ten normálně zpívající kus mě zaujme, dokážu to přetrpět), ty moderní sračky ve stylu Barbara Streise a podobně mě taky nějak neberou (to bych zvládla zazpívat taky, projedou to odborníci 10x komplem, přidají tam něco do pozadí a je to, dneska už může zpívat fakt každej, taky neoceňuju něco takovýho. Zpěvák by na sobě měl makat, vyvíjet se, dát do toho spoustu úsilí a ne zazpívat jedno slovo a jít dom a nechat si za to tak mega zaplatit... Jo, tohle nechápu...). Jinak taky nemusím komerční hvězdičky... No, vraťme se k One Ok Rock, ti splňují v podstatě všechno, až na to, že občas se tam objevují hip-hopové části (2 členové z bývalé hip-hopové skupiny, navíc dnešní doba, co by jste chtěli), ale naštěstí jen v malé míře a ne moc často. Jinak splňují všechno, co požaduji. Navíc zpěvák má úžasnou barvu hlasu, jo, vážně ji žeru *má úchylku mimo jiné i na barvy hlasů...*, takový trochu nakřáplý a strašně zajímavý, originální. Jinak hudba zkvělá, navíc můj nejoblíbenější žánr - rock. Většina skupin co znám se může jít oproti nim hodně moc hluboko zahrabat a to jsem je třeba poslouchala roky a to jsou tihle o tolik mladší a nemají tolik prachů, jako ostatní. Prostě je žeru. Miluju téměř všechny jejich písničky, takže pro mě bylo příšerně těžké vybrat jen pár mých "nejoblíbenějších" (je to v uvozovkách proto, že nejoblíbenější mám skoro všechny :D).

Youtube:

Moje úplně první písnička, kterou jsem slyšela. Úplně náhodně, když jsem hledala něco ohledně Kuroshitsuji musicalu. Hned jsem se do ní zamilovala a musela jsem tu skupinu jít zkoumat dál. (Má divný klip...)

Jedna z mých nejoblíbenějších... Nejvíc na ní žeru ten klip, to točení s mikrofonem a všechno. Jeden týden jsem si ji pouštěla i 40x za sebou.

Tuhlenstu mám moc a moc ráda. Taky jsem teď zjistila, že jsem před tím viděla úplně jiný klip... Doobré...

Jedna z těch sladčích, o trochu klidnějších. Navíc si můžu (a taky to dělám) zpívat celkem značnou anglickou část, která se dobře pamatuje.

A ještě jedna z těch sladčích. Tuhle poslouchám tak měsíc, od kdy mám konečně úplně všechny jejich písničky v mobilu, takže jsem tuhle objevila a taky ji naprosto žeru :D.

Takhle bych mohla pokračovat do nekonečna, ale... To by bavilo jen mě :D

* odkazy na youtube stávkují (opět), takže pořadí písniček:

1. Liar

2. Re:make

3. Et cetera

4. My sweet baby

5. Wherever you are

Odkazy:

Wiki

Oficiální stránka

Kde se to dá najít

Facebook