Zewla píše: února 2014

Asi po půl roce další článek...

Na začátek bych se chtěla omluvit všem, že nečtu jejich blogy... Myslím ty, jejichž blogy jsem pravidelně četla a komentovala... V poslední době toho nějak nejsem schopná, ani nevím proč. Stejně tak nejsem schopná psát sem.

Jak se mám? Upřímě nedokážu říct, jak se vlastně mám... Maturitní ročník mi dává dost zabrat. Bába by to okomentovala, že je všechno úplně nejvíc na hovno, ale já si pořád říkám, že jsem optimistka, takže vlastně ani nevím, jak se mám. Zvládla jsem seminárku z dějepisnýho semináře na 1 (a nepropadla jsem z dějepisnýho semináře, jak už jsem si na začátku říkala...). Jsem na sebe pyšná, že jsem v prvním pololetí nepropadla (dokonce jsem neměla ani čtyřku, ale trojek tam bylo jak nas...etých). Tzn. zatím to vypadá, že mě pustí k matuře. Teda jestli nebudu propadat z něčeho druhý pololetí. A jestli zvládnu ten test z němčiny, kterej mi způsobuje deprese... Deprese si léčim spoustou depresivních doramat, ani nevím proč mi to pomáhá. Možná od toho, abych se mučila vlastními problémy. Takže v poslední době všechno zvládám s takovou poloviční letargií. Upřímě se začínám celkem bát. (dnes jsem nějak moc upřímná...) Co by se stalo, kdybych neudělala ten test z němčiny (znovu), kdyby mě nepustili k matuře (celkem nepravděpodobné - zatím, ale co kdyby), kdybych neudělala maturitu (tzn. učit se o prázkách - na zdechnutí) a nejhorší - co když mě nevezmou nikam na vysokou. Začíná mě to doma dost vydeptávat, takže se ještě přidává otázka, co když budu muset zůstat doma a nebudu někde pryč na intru? Jak dlouho to tam ještě vydržím??? (tahle možnost je dost pravděpodobná...)

Jak vypadá můj život? Tak největší část zabírá škola. Začátek roku byl tak děsnej, že jsme si nestihly ani popovídat o přestávkách, páč jsme se furt učili nebo psali úkoly. Teď už to je trošku lepší, ale možná jen proto, že jsme s Bábou některé předměty začaly ignorovat. Zařadily je do přihrádky NEPOTŘEBNÉ. Ve třídě se řídí pravidla - Jooo mám čtverku, což znamená pustí mě k maturitě!!!. Samozřejmě nám narvali ještě tunu projektů, abysme se nenudili (třeba referát do těláku, můj první v životě, samozřejmě totálně na lejno...), tzn. nemám žádný čas se připravovat na důležité věci, jako třeba na přijímačky... Super. A když už ten čas mám, jsem z té školy tak zhnusená, že už na to nemám nervy.

V poslední době je pro mě jedinou zábavou fandom. Což je zřejmě jediný zdroj mé zábavy v poslední době. Prvně se rozjel j-rock fandom a to tak, že nás s Šajdou napadlo udělat sraz j-rock fanoušků v Brně a překvapivě to nebyl Epic fail, ale dost se to povedlo. Takže se teď scházíme každej měsíc a s některýma si dost píšeme a podobně. A taky jsem našla velkou komunitu Arashi fanoušků na FB. Ne sice českých (ty tu očividně nejsou, čekám na ně už mooc dlouho), ale aspoň píšících anglicky. A hlavně dost aktivních, takže mám záznamy z jejich programů už dvě hodiny po odvysílání, což je dost dobrý. A tak před 3 týdnama se nám rozjela konverzace s několika Filipínkama a v poslední době si spolu hoodně povídáme. Takže to vypadalo tak, že jsem zrovna byla týden nemoná doma a celej týden jsem psala jen v angličtině :D Všechny jsou moc hodné a přijemné a nejsou to takové ty uječené puberťačky co chcou svoje miláčky jen vojet a kdykoliv se na ně podívá nějaká baba, tak ječí že ji zabijou, protože ten miláček je jejich. Takže dobrý. Většina už pracuje, mám pocit že jedna nebo dvě jsou vdaný. A všechny mají rády MatsuJuna :D Jinak dostává, že o Česku vždycky ví jen to, že tu máme pěkný holky... Smůla, že jsem zrovna výjimka...

Jinak už rok a čtvrt jsem posedlá Arashi a MatsuJunem. Nic se nezměnilo.

Mám teď rozkoukaný 3 doramy (který ještě pořád běží). Plánuju na ně sepsat recenze (asi na Nippon, kterej teď taky zanedbávám...) ale nevím, kdy se k tomu dostanu. Jo a začínám mít ráda Miuru Harumu... Což je divný, páč ještě tak před rokem jsem ho nesnášela :D

Na co se dívám:

Shitsuren Chocolatier:

Tohle mám teď na tapetě... XD

Eng. subs online: Gooddrama

Jak bych se nemohla dívat na něco, kde hraje Jun? :D A navíc je tam spousta čokolády a některé další postavy jsou taky zajímavé >:D. Je to dejme tomu o neopětované lásce. Sota (MatsuJun) se zamiluje do Saeko, která ho dá se říct jen využívá a nakonec mu řekne, že ho nemiluje a on, protože Saeko miluje čokoládu víc, než cokoliv na světě, se kvůli ní stane... čokoládovačem??! (jak se sakra říká tomuhle povolání?!?) s tím, že ji pak sbalí a nebo si aspoň uvědomí, že udělala chybu... (což je 1. díl... už to má 6). Překvapivě je to film pro dospělé, tentokrát nemusíte čekat 10 dílů na první pusu, což hodně lidí vyrazilo dech. A podle mě nejlepší a nejvtipnější části jsou jejich představy a taky se mi líbí ty barvy, nevím proč. A všechno tam přirovnávají k čokoládě. Musím říct, že se mi to moc líbí, ten děj zní celkem prostě, ale mají to dobře zpracované.

Ty barvy... ♥.♥

Asi tak XD

Btw. miluju svůj fandom XD XD

*když se tak dívá na ty obrázky, proč tam vlastně není žádná, kde by byla vidět Saeko a je tam jen vedlejší postava Erena? XD XD asi je jasné, který pár podporuje*

Boku no ita jikan:

Eng. subs online: Gooddrama

Nová dorama s Harumou. Klasickej doják, borec, co dostane nepěknou nevyléčitelnou nemoc. Překvapivě to ale mají zpracované tak nějak... jinak. Přijde mi to réálnější, když to srovnám třeba s Ichi rittoru no namida, tam to bylo spíš pro puberťáky, tady už hrají dospělí, je to na tom vidět. Opět se mi líbí, jak je to zpracované. No a Haruma je tam opravdu zajímavý O.O

A ty vedlejší postavy stojí taky za to XD XD Jinak si teď všude berou jako vedlejší postavy otaku... Ať už je to Olivier v ChocoJunovi, nebo tady tenhle a jeho "přítelkyně" v Boku no ita jikan... XD

Ashita, mama ga inai:

Eng. subs online: Gooddrama

Je to taky takové smutnější. Je to o dětech v dětském domově. Tzn. je tam spousta mých oblíbených malých hereček a jsou tam všechny ňuňaté :) Překvapivě je tam hodně zajímavých vedlejších postav a několik z nich mě vážně fascinuje (hlavně ten dospělej borec, co nemluví... A ten co vede ten děcák...). Je těžké to nějak pořádně popsat, ale překvapivě čsto je to dost vtipné :D Na druhou stranu občas dost smutné...